Bielbajávrri meahccegirku historjá

Bielbajávrris šaddá Anára guovddáš

Anárjávrri birrasiin leat don doložis ássan anáraččat. Anáraččaid deháleamos ealáhusat ledje guolástus ja meahccebivdu. Boazodoallu lei smávvahápmásaš, ja bohccuid atne vuosttažettiin noađđeheargin ja geassinvuojánin.

Anáraččaid eallinvuogis hui guovddážis lei jahkodatjohtin. Giđa rájes gitta čakčii bearrašat johte orohagas nubbái meahccebivdo- ja guolástanvejolašvuođaid mielde. Dálvái bearrašat ja sogat goittotge čoahkkanedje ovtta orohahkii, dálvesiidii. Dálvesiida lei sosiálalaš eallima guovddáš, gosa maiddái gávpealbmát, báhpat ja vearuheaddjit bohte. Anára dálvesiida sirdojuvvui 1600-logu álggogeahčen Bielbajávrái, mas šattai Anára guovddášbáiki guhkes áigái.

Bielbajávrri vuosttas girku

Lei nappo lunddolaš ahte Anára vuosttas girku huksejuvvui aiddo Bielbajávrái. Fáldi oaččui 1642:s mearreruđaid ja lobi hukset čáppa muorragirku. Girku čábbodagas eai leat seilon dieđut iige dat lean sturrodaga dáfus (6,9 x 5,5 mehtera) go kapealla. Juo gárvvásmuvadettiin dat lei menddo gárži anáraččaid dárbbuide. Maiddái báhpa lei váttis oažžut báikegoddái, dasgo sutnje ii lean fálus albma ássanbáiki. Báhppa finaige Anáris dušše oktii dahje moddii jagis.

Bielbajávrri meahccegirku. Govva: Kirsi Ukkonen.

Girkostallamat ledje duon áigge mearkkašahtti dáhpáhus. Dat biste dálvit vahkus beannot vahkkui ja geassit guokte dahje golbma beaivvi. Girkostallamiid áigge olbmot ásse girkostobuin, mat ledje huksejuvvon girku birastahtti girkogieddái. Girkostallamiid oktavuođas dikšojuvvojedje vuoiŋŋalaš áššiid lassin maiddái áiggálaš áššit: báhppa ja luhkkár čuvgiiga álbmoga ja oahpaheigga mánáid, lágiduvvojedje márkanat, guddojuvvojedje vearut ja dávjá maiddái dollojuvvojedje gearregat.

Ođđa girku

Ođđa girku huksen šattai áigeguovdilin 1700-logu gaskkamuttus, go boares girku lei beassan sakka lisagit. Bielbajávrri dálá girku huksegohte 1752:s ja dat gárvvásmuvai 1760:s. Ođđa girku huksejuvvui várra boares girku ala, dego duon áigge lei vierrun.

Girku lea hámi dáfus measta dássesoajat ruossagirku. Sturrodaga dáfus dat lea davil lulásguvlui 14 mehtera ja nuorttil oarjjásguvlui 13,6 mehtera. Oarjjabealesoajá joatkkan huksejuvvui 1760 - 1766 sierra biellodoardna, man vuolágeahči doaibmá girku feaskkirin. Lovttat leat davábeale- ja oarjjabealesoajáin. Geađgás girkoeatnama birastahttá čehpet dahkkojuvvon riddaáidi. Girku lahkosiin ii leat hávdeeana, dasgo váinnit hávdáduvvojedje lagas Hávdeanasulluide návddiid dihte.

Girkus fuolahedje guhká, muhto 1800-logu gaskkamuttu rájes dan dikšumis ii šat nu beroštuvvon. Girku beasaige sakka lisagit iige dat lean maŋŋelis šat oppa divvumisge. Olbmot bohte dan oaivilii ahte ođđa girku galggai huksejuvvot buoret johtolatoktavuođaid gurrii Juvdujoga njálbmái, gosa dálá Anára márkan lei šaddagoahtán. Ođđa girku gárvvásmuvai 1888:s, ja dan maŋŋá Bielbajávrri girku bázii eret anus.

Ođđasit ealáskeapmi

Bielbajávrri girku váldojuvvui fas atnui 1940:s. Anára márkana girku lei duššan seamma jage dálvesoađi bombemiin, ja Avvila rohkosviesus lei dahkkojuvvon gaskaboddosaš girku. Gieldalaččat jurdiledje goittot doallat mihcamaripmilbálvalusa Bielbajávrris. Dát šattai dasto vierrun. Dán áigge girkus dollojuvvo ipmilbálvalus maiddái beassážiid áigge. Vihahangirkun dat lea oalle bivnnut.

Girku lea lága vuođul ráfáidahtton dološbázahus. Girkogiettis leat leamaš dolin 30 - 40 girkostobu ja báhppal, mat leat measta ollásit jávkan. Museovirasto ordnii girku árbevirolaš bargovugiiguin 1975 - 1976. Dan maŋŋá girku lea dađistaga divoduvvon ja ordnejuvvon.

Girkogiettis gávdnojit máŋggalágan šaddošlájat, ja Meahciráđđehus lea dahkan guovllu várás dikšunplána. Girkogietti leat láddjen loahppageasis álbmogasbargun jagi 2000 rájes.