Ovdahistorjjálaš orrunbáikkit ja godderokkit

Bievrrašjávrri meahcceguovllus leat gávdnonvaljis ovdahistorjjálaš dološbázahusat. Oassi dološbázahusain leat boaresgeađgeáigásaš ja árrametálla orrunbáikkit, bivdoroggečuozáhagat ja sieidebáikkit.Eanas dán rádjái gávdnon dološbázahusain leat Bievrrašjávrri birrasiin.

Bievrrašjávrri guovllu ovdahistorjjálašorrunbáikkiid jáhkket lean gaskaboddasaččat, ja dat leat jáhkkimis adnonbivdobáikin. Dás duođaštussan sáhttá atnit doppe gávdnon gežiid ja faskkoniid,mat leat jáhku mielde adnon bivdobierggasin ja duljiid meaidimis.

Bievrrašjávrri meahcceguovllus leatgártejuvvon dán rádjái 21 bivdoroggečuozáhaga. Bivdorokkit leat adnonduottargottiid, Suoma lulliosiin maid meahccegottiid ja sarvvaid, bivddus.Eatnamii roggojuvvon ceakkoseainnat roggi lea gokčojuvvon geahppa gokčasiin jaroggevuđđui ledje vejolaččat ceggen čohkkojuvvon soppiid dehe geđggiid. Rokkiinvuhtto dušše oasáš daid vuođđoálgosaš sturrodagas.

Guolásteddjiid, bivdiid ja boazodolliidmeahcci

Dáláš Bievrrašjávrri meahcceguovllusdehálaččamus ealáhusat leaba leamaš juo čuođijagiid guolle- ja meahccebivdu.Bievrrašjávri lea leamaš juo don doložis dehálaš guollebivdiid doarjjabáiki,daningo dat lei stuora jávrin mearkkašahtti guollejávri. Goddebivddu lassinguovllu eatnamiin leat bivdojuvvon ee. mádjihat, riebanat ja guovžžat. Godde-ja mádjitbivdu nogai 1800-logu loahpas, go šlájat sogahuvve.

Boazodoallu lea gárggiidan mearkkašahttiealáhussan dan maŋŋel, go duottargottiid dápmagohte. Supmii boazodoallu lealávdan jahku mielde 1600-logus. Ovdal Norgga ja Suoma rádjegiddensoahpamušadahkama dáláš Bievrrašjávrri meahcceguovllus guođohe bohccuideasetGuovdageainnu sápmelaččat. Rádjegiddensoahpamuš dahkkui jagi 1852, man maŋŋelguvlui hápmahuvaiga guokte geassemearkunbáikki, nubbi Bievrrašjávrái ja nubbiGalggojávrre-Náldejávrre guvlui. Vel dálá áiggenai Bievrrašjávrri jaGalggojávrre sámi siiddain orrot muhtin áigge jagis.