Finnmárkkubálgái guoskevaš rávvagat ja njuolggadusat

Rávvagat Finnmárkkubálgá mielde johtimii

  • Soabbada luonddumeahcis oažžu johtalit dušše merkejuvvon bálgáid mielde, ja nuba Finnmárkkubálgá alde ii oaččo spiehkastit.
  • Finnmárkkubálgá mielde jođedettiin galgá váldit vuhtii Soabbada luonddumeahci ortnetnjuolggadusa ja UK-álbmotmeahci ortnetnjuolggadusa.
  • Goikeeatnama mielde johtimii oaivvilduvvon mohtorfievrruid sihke mohtorfatnasiid geavaheapmi lea gildojuvvon ja gildojuvvon lea maiddái áibmofievrruiguin seaivun.
  • Murjjid ja guobbariid čoaggin lea gildojuvvon Soabbada luonddumeahcis.
  • Dolastallat oažžu dušše dan várás čujuhuvvon báikkiin nu, ahte geavaha sesttovaččat dušše dán ulbmilii várrejuvvon boaldinmuora. Sajušdola dahje sullasaš dola ii oaččo cahkkehit meahccái dahje dan lahkosiidda dalle, go dilálašvuođat leat goikkádaga, garra biekka dahje juoga eará siva dihte dakkárat ahte lea stuorra meahccebuollinvárra. Dolastallan lea ollásit gildojuvvon meahccebuollinváruhusa áigge.
  • Giđđat ja álgogeasis Finmmárkkubálgá alde Nalijoga buohta sáhttá leat dulvi, ja nuba joga rasttildan dihte galget gummegápmagat. Finnmárkkubálggis lea oaivvilduvvon geassevánddadeapmái.
Govva: Kimmo Kuure

Ovddalgihtii ráhkkaneapmi

Go vánddardeami pláne fuolalaččat ja háhká dieđuid báikkálaš dilálašvuođain, de ná sáhttá buot buoremusat vásihit luonddu.

Mátketelefovnnaid gullon

Vaikko Suoma mátketelefonfierpmit gokčet viidát riikka, de Finnmárkkubálgá mielde jođedettiin leat báikkit, main telefovdna ii gullo. Dárkkis mátketelefonfierpmi govčču iežat telefonoperáhtoris. Dasa lassin leat álo báikkit, main mátketelefovdna ii doaimma dahje doaibmá funet. Dalle sáhttá leat ávki das, ahte manná birastahtti duovdagis badjelii jalges sadjái ja/dahje váldá eret telefovnna SIM-goartta heahtečuojaheami boddii. Gánnáha maiddái váldit vuhtii dan, ahte sierralágan mátketelefovnnaid gaskkas leat gullonearut.

Dorvvolašvuohta

  • Beaivevánddardemiid oktavuođas sáhttá hárjehallat vánddardeami. Lea buorre, jos guhkit vánddardeamis lea mielde olmmoš, guhte lea hárjánan johtit meahcis.
  • Muitte guođđit almmuhusa alddát, iežat áigedávvalis ja johtolatplánain iežat ustibiidda ja lagas olbmuide, iežat idjasadjái dahje UK-álbmotmeahci áššehasbálvalanbáikkiide. Almmut vejolašvuođaid mielde maiddái dáhpáhuvvan johtolat- ja áigedávvalnuppástusain. Merkes iežat fitnamis stobuid ja lávuid guossegirjái. Heahtedáhpáhusain dákkár merken álkidahttá veahkeheaddjiid barggu. Guovllu gádjunbálvalus lea lágasmearriduvvon vuogi mielde lágiduvvon, ja dasa beassá heahteguovddáža bokte. Muitte almmuhit ahte leat ollen dohko gosa ledjet mannamin, amaset duššiid dihte du ohcagoahtit. Gádjunbálvalus bearrá mávssu joavdelas ohcamiid ovddas. Muitte ahte telefonnummir, masa heahtedáhpáhusas galgá vuosttasin čuojahit, lea 112.
  • Dálvit vánddardeapmi gáibida ollu olbmos. Dálveguovdil leat váttis dálke- ja čuovgadilálašvuođat, dasgo sáhttá leat juoba -40 gráđa buolaš ja skábman lea beaivečuovga dušše soames diimmu. Biegga lasiha mealgat buollaša váikkuhusa.
  • Okto ii galggaše vánddardit. Heahtedilis vánddardanskihpár lea erenoamáš ávkkálaš veahkki.
  • Giđđadálvi lea bivnnuhis vánddardanáigi, muhto dallege galgá ráhkkanit áššáigullevaš vuogi mielde. Dábálaš láhttosabehiiguin ii galgga vuolgit Finnmárkkubálgá ala!
  • Váldde mielde vuosttašveahkki dárbašiid.

Vánddardanbiergasat

  • Vánnddardanbiergasiid ja nisttiid hárrái galgá váldit vuhtii sierra jagiáiggiid.
  • Deháleamos vánddardanbiergasiidda gullet buvku, riššat, kárta ja kompássa. Dat galggašedje leat mielde buot oaneheamos beaivemátkkiid áiggege niestti ja juhkamuša lassin. Dárkilet dieđut vánddardanbiergasiin ja vánddardeamis gávdnojit vánddardangirjjiin ja Vánddardeami ABC:s.
  • Váldde fárrui borramušráhkadanlihtiid ja iežat persovnnalaš boradanneavvuid.
  • Lávuin ja dolastallanbáikkiin leat sahá ja ákšu. Erenoamážit dálvevánddardeaddjiid gánnáha váldit fárrui vánddardeapmái ovdalis máinnašuvvon biergasiid. Vejolaš várredearit sahái gávdnojit muorravistti seaidneguoras.
  • Finnmárkkubálgá mielde jođedettiin ceavzá vánddardangápmagiiguin, muhto álgogeasis ja arvviid áigge galggašedje leat gummegápmagat fárus.
  • Leathan álo birasustitlaš vánddardeaddji

Sesoŋŋaáiggit

  • Finnmárkkubálgá mielde jođedettiin bivnnuhis vánddardanáiggit leat geassi ja ruški. Ruški deaivá dábálaččat čakčamánu álggogeahčai.

Vásttolaš vánddardeaddji

Doala beatnaga gitta. Govva: Seppo Leinonen

Luonddusuodjalanguovlluin biebmoeallit eai oaččo leat veaiddalasas.