Silisguoika

Mallá luonddumeahccái doalvu bálgá nalde lea šaldi rastá Silisjoga, mii fas golgá Silisjávrres Gilbbesjávrái. Silisjávri lea 484 mettara mearradási bajábealde ja lea čáhcejuohkamis. Silisjávri gullá Rádjeeanu golganviidodahkii dehege čázit golget Rádjeeanu bakte Muonio-Duortnosetnui ja Davvemearrabahtii. Jiehkkáža davábealde buot čázit golget Jiekŋamerrii.

Govva: Ismo Pekkarinen

Mallá čohkka

Mallá čohkka lea 738 m mearradási bajábealde. Gilbbesjávrre dásis dat loktana 265 m. Mallá čohkkii doalvu vánddardanbálggis, ja doppe sáhttá mannat ovddošeame duovdagiid Sánái, Gilbbesjávrái ja Ruoŧa beale gáissiide.

Gihccegorži

Gihccegorži lea vánddardanbálgá guoras, mii doalvu Golmma váldegotti rádjemearkka lusa. Gorži oažžu álggus stuorot Mallá čohka gilggas. Dálvet gorži rievdá geasi gievrrat jiekŋagoržin.

Golmma váldegotti rádjemearka

Suoma, Ruoŧa ja Norgga váldegotti rádjemearka lea sulaid 11 km Gilbbesjávrre gilis oarjjás. Rádjemearkka lusa beassá Mallá luonddumeahci bakte manni vánddardanbálgá mielde dehe Gilbbesjávrre gilis Golddáluktii manni Mallá-fatnasiin. Golddáluovttas lea vádjit golmma kilomettara vázzin rádjemearkka lusa. Guohkkemašjávrri ávdin- ja várrehusstohpu lea muhtin čuođi mettara geahčen rádjemearkkas.

Govva: Seija Olkkonen

Rádjemearkka ceggeje Ruošša ja Norga jagi 1897, daningo Ruoŧŧa ii dalle dohkkehan rádjesoahpamuša Norggain. Ruoŧŧa dohkkehii mearkka easka jagi 1901. Dál rádjemearka lea Ruoŧa gonagasgotti davimus ja Ålándda olggobeale Suoma oarjjimus čuokkis.

Golddájávri

Golddájávri, mii lea golmma váldegotti ráji nalde, lea hárvenaš bifurkašuvdnajávri, mii dárkkuha, ahte jávrri čázit golget guovtte guvlui. Golddájávrres čázit golget sihke Gilbbesjávrái ja Norgga beallái Jiekŋameara Ivguvutnii.