Geočiehkan Čuoigan Guolasteapmi Oaidnámušat ja čáppa duovdagat Vánddardit  Lottiid dárkun Murjen ja guobbariid čoaggin Meallun ja suhkan  Laitesukellus

Maid Perämeris sáhttá dahkat?

Vázzit merkejuvvon johtolagaid mielde

Selkä-Sarvi sullos lea 1 km:a guhkkosaš, muhtun oassái rovvibálggis, mii álkidahttá oahpásmuvvama lundui. Bálggis doalvu sullo davvegeaži reaisohámmanis máttageaži boares guolásteaddjigillái, gos lea ee. ovddeštuvvon Ailinpieti meahccestohpu. 

Borjjastit  ja lihkadit mohtorfatnasiin

Álbmotmeahcci heive fitnanbáikin ovtta dahje eanet beivviid guhkkosaš fanasreaissuide.

Geahčadit lottiid

Álbmotmeahci guovllus bessejit sullii 60 loddešlája. Lottiid dárkumii heive bures ovdamearkan Sarvi sullot.

Čearrit. Govva: Juha Ollila

Geahčadit oaidnámušaid ja várdát

Álbmotmeahci sulluin leat boares guolástandoarjjabáikkit ja dološbázahusat.

Guolástit

Mearrabađa álbmotmeahcis oažžu dálveoaggut ja oaggut juohkeolbmovuoigatvuođain sihke vuoggain guolástit Lappi iešguđege vuoggalobiin (www.eraluvat.fi, suomagillii). Lottiid bessenguovlluid ja Möyly njurjuidsuodjalanguovllu lihkadanráddjehusat gusket maiddái guolásteaddjiid.

Buokčat

Mearrabađa álbmotmeahcis, Selkäsarvi ja Maasarvi ovddas, lea čázevuloš luonddubálggis, mii heive bierggasbuokčiide. Luonddubálggis lea merkejuvvon oktilas báttiin, nu ahte bálgás ii sáhtte lahppot fuonesge oidnosa áigge. Bálgá guoras leat betoŋgarávttut, maidda leat giddejuvvon rávagalbbat 6 - 1 m čikŋodahkii. Galbbain čilgejuvvo guovllu čázevuloš luonddus šattolašvuođas ja ealliin sihke muitaluvvo fátnásiin, mat leat vuddjon. Bálggis dahká sulli kilomehterbeale mohki ja máhccá ruovttoluotta álgui bodnái áŋkoraston  govdu mearramearkka (su. poiju) lusa, man mielde lea álki govddiidit.

Murjet ja čoaggit guobbariid

Murjen ja guobbariid čoaggin lea lobálaš álbmotmeahcis. Loahppageasis sulluin sáhtttá buorre lihkuin gávdnat váđohiid. Gáttiid lagašvuođas šaddi duortna murjjiid čoaggin lea lobálaš 20.8. rájes.

Vuojadit

Álbmotmeahcis ii leat albma vuojadangáddi, muhto vuojadit sáhttá dain sulluin, gos eai leat lihkadanráddjehusat. Eanáš gáttit leat juvvii ja čoagesláganat. Sáttogáttit leat Vähä-Huituris ja Pihlajakari davágeahčen. Sávnni maŋŋá sáhttá stužihit vuodjat maiddái Selkä-Sarvi sávdnegáttis.

Álbmotmeahcis čázevuloš luonddubálggis

Mearrabađa čázevuloš luonddubálggis Meahciráđđehusa ortnegis nubbi čázevuloš luonddubálggis lea Mearrabađa álbmotmeahcis Maasarvi davveviestarčiegas Selkä-Sarvi sulluin. Bálggis lea dárkkuhuvvon buokčiide, geat leat beroštuvvan Mearrabađa čázevuloš luonddus, kultuvrras ja mearrabiologaid barggus dahje hálidit dušše molsašuddama árbevirolaš buokčamii. Guovllu luondu ovddasta mihtilmas Mearrabađa čázevuloš máilmmi- dipma bodni skálžoservošii, bohccešaddoniittuid ja juovaid, gos sáddet čáhcesámmálat. Bohccešattuid alde sáhttá gávdnat maiddái skálžuid ja polyhpaid.


Maasarvi lea áibbas Selkä-Sarvi hámmana (65° 36,9', 24° 12,0') davábealde. Maasarvi davágeahči lea lottiidsuodjalanguovlu, gos eatnamii loktaneapmi ja gátti 100 m lagabus lihkadeapmi lea gildon lottiid bessenáigge 1.5 - 31.7. Vai beassá čázevuloš luonddubálgái ferte fatnasa giddet Maasarvi máttaviestarbeallai ceggejuvvon, bodnái áŋkoraston govdu mearramerkii ,poijui.  Áŋkorastin lea eandalii gildojuvvon!

Fatnasa giddema várás govdu mearramearkkas unna mátkki geahčen lea bálgá álggahan govdu mearramearka, mii lea merkejuvvon "START"-galbbain. Fatnasa luhtte vuodjat čázeoaivves álggahan govdu mearramearkka lusa, gokko njiedjat s. 6 m čikŋodahkii gos čázevuloš luonddubálggis álgá. Geinnodat lea dárkkuhuvvon buokčiide. Bálggis lea merkejuvvon oktilas báttiin, nu ahte das it sáhte lahppot fuonesge oidnosa áigge. Bálgá guoras leat betoŋgarávttut, maidda leat giddejuvvon rávagalbbat 6 - 1 m čikŋodahkii. Galbbain čilgejuvvo guovllu čázevuloš luonddus, šattolašvuođas ja ealliiguin sihke muitaluvvo fatnasiin, mat leat vuddjon. Lassin buokči beassá geahččalit dutkanbuokči geavahan biergasiid. Bálggis dahká sullii kilomehterbeale mohki ja máhccá ruovttoluotta álggahan, govdu mearramearkka lusa, man bátti mielde lea álki govddiidit.

Selkä-Sarvis lea hámmana lassin tealttástallanguovlu, guokte dolastallansaji, láigobarta, ávdinstohpu, guolásteaddjigilli, beaivvášdiibmu, dovddaldatdoardna (su.pooki) ja Ailinpieti guollestohpu 1860 -logus. Hámmanis sullo máttageahčái johtá s. ovtta kilomehtera guhkkosaš rovvibálggis, mii ovdána molsašuvvi eatnama čađa guolásteaddjigillái. Fuomášathan sullo lottiidsuodjalanguovlluid ja doppe lihkadangildosa ja dan, ahte čázevuloš luonddubálgá guovllus ii oaččo áŋkorastit.

Buresboahtin oahpásmuvvat Mearrabađa álbmotmeahccái čázevuloš máilbmái!

Guollenáliiddikšun-

máksu 2018


Guolásteaddji (18-64 jáhkásaš) - máksá guollenáliiddikšunmáksu 
(www.eraluvat.fi, suomagillii)