Ođđasat

Meahccebearráigeahčču juvssai eambbo áššehasaid go ovdal

Meahciráđđehusa meahccebearráigeahčču dárkkistii mannan jagi 9 825 luonddus johtán olbmo. Ovddit jagi dárkkástusaid dahke 8 704. Bearráigeahču dárbu lea lassánan sakka, go guollebivdu, meahccebivdu ja meahcis johtin leat šaddan ain bivnnuhabbon. 

Goassige ovdal meahccebearráigeahččit eai leat juksan seammá ollu áššehasaid. Dárkkástusaid lassin áššehasaide lágidedje iešguđetlágan rávvendilálašvuođaid ja skuvlejumiid. 

“Erenomážit luonddusuodjalandárkkástusat lassánit dál čielgasit. Maiddái rihkkumušat bohtet ovdan eanet go ovdal. Dat leat dábálaččat lobihis dolastallamat dahje johtinráddjehusaid rihkkumušat”, meahccebearráigeahču jođiheaddji Juha Ahonen Meahciráđđehusas muitala. 

Ovdamearkan son namuha lobihis čierastallama Pyhä-Luosto álbmotmeahci Isokurus, gos oaččošii johtit dušše geinnodaga mielde suttis eatnama áigge. 

Luonddusuodjaleapmái laktáseaddji buot dáhpáhusain áice rihkkumušaid juohke logát dáhpáhusas. Lassánan rihkkumušat luonddusuodjalanguovlluin ledje čuovvumuš maiddái das, ahte goziheami čujuhedje erenomážit Mátta-Suoma čuolbmaguovlluide. Meahciráđđehus ja boles lágidedje tuvradárkkástusaid álbmotmehciide, gos ledje áican hehttehusaid. 

Guolle- ja meahccebivdorihkkumušaid oassi seammá dásis 

Rihkkumušat ledje oktiibuot 818 buot dárkkástusain dahjege rihkkumušaid prosentuála oassi (8,3 %) loktanii badjelaš guvttiin proseantaovttadagain ovddit jagi ektui. 

Guollebivddu ja meahccebivddu rihkkumušaid oassi bisui ovddit jagi dásis. 

Meahccebearráigeahččit dárkkistedje 2 322 meahcásteaddji, ja stuorámus oasis sis dahjege 95,9 proseanttas ledje meahccebivdui laktáseaddji áššit ortnegis. Rihkkumušaid gávnnahedje oktiibuot 96. Ráŋggáštusaid gárte addit earret eará vearjju fievrrideapmái laktáseaddji rihkkumušaid geažil, ráfáidahtton lotti báhčima geažil ja go báhče eananlottiid geainnu ala. Meahcástanlobit váilo 21 dárkkistuvvon meahcásteaddjis. 

Stuorranávddiid lágalaš bivdui ja navdon lágahis goddimii ja heađušteapmái laktáseaddji dárkkástusat dahkkojedje 613. Meahccebearráigeahččiid bokte dutkamiidda ovdánedje guokte roavis meahcástanrihkkosa, mat guktot laktásedje vuovdegottiid goddimii. 

Guollebivdui laktáseaddji dárkkástusat dahkkojedje 2 486 ja 99,1 proseanttas dárkkástusain áššit ledje ortnegis. Rihkkumušaid gávnnahedje 297. Stuorámus oassi rihkkumušain guske váilliide bivdosiid merkejumiin dahje guollenálledikšunmávssu healbadeapmái. Guolástanrievtti hálddašeaddji lohpi váillui 103 dáhpáhusas. 

Meahccejohtolaga gozihedje erenomážit giđđat ja čakčat. Muohttaga áigge nu gohčoduvvon assás muohttagis geidnosiid ja geinnodagaid olggobealde vuodjin mohtorgielkkáin lea šaddan dábálažžan. Loahppagease ja čakčat njealjejuvllagiid geavahedje veahkkin murjemis ja meahcásteamis. Meahcis dahke 871 dárkkástusa ja áššit ledje ortnegis 88 proseanttas meahcis johtán olbmuin. 

Virgeoapmahaččaid ovttasbargu lassánii 

Meahccebearráigeahččit dahke bolesiin, rádjegozáhusain ja duolluin mannan jagi oktiibuot 353 oktasašbearráigeahču. Koronapandemiija joatkašuvvamis fuolakeahttá oktasašbearráigeahču baste dahkat eanet go ovdal. Erenomážit bolesiin dahkkon oktasaš bearráigeahčuid mearri lassánii. 

Meahccebearráigeahčus barge meahccebearráigeahččiid doarjjan máŋggat mearreáigásaš bearráigeahččit, geaid bargun lei bearráigeahččat guolle- ja meahccebivddu. Lasseresursan doibme maiddái eaktodáhtolaš ovttasbargobearráigeahččit. 

Meahccebearráigeahčus barge mannan jagi 11 fásta meahccebearráigeahčči goziheamen stáhta lagabui 12 miljovnna hektára sturrosaš čáhce- ja eananguovlluid. Dan lassin guokte mearreáigásaš meahccebearráigeahčči barge SusiLIFE- ja Yhteinen Saimaannorppamme LIFE -prošeavttain (Oktasaš Saimaanjurjomet LIFE).