Meahciráđđehus jávkada luonddučuozáhagaid koronaráddjemiid - Vánddardeadjiid vásttolaš láhtten lea ain dehálut

Meahciráđđehus Luonddubálvalusat rahpá luondduguovddážiid, árbedáluid ja várren-, láigo- ja ávdinstobuid 1.6. rájes. Meahciráđđehus rahpá maiddái dieđaguovddáš Pilke Roavvenjárggas seammá prinsihpaid mielde. Mearrádus čuovvu stáhtaráđi linnjemiid almmolaš sajiid rahpamis. Áššehasrávvenbáikkiid dorvvolašvuohta sihkkarastojuvvo áššehasmeriid ráddjema, dorvogaskkaid ja hygieniijarávvagiid bokte. Čoahkkananráddjehusat váldojuvvojit vuhtii ordnemiin. Mearrádusaid dárkilastet vel miessemánu áigge, go lasserávvagat bohtet. Vánddardanetikeahtta lea ain dehálut sihke luonddu ja olbmuid iežaset dorvvolašvuođa dihtii.
 
Meahciráđđehusa luondduguovddážat ja dieđaguovddáš Pilke leat veardideamis museaide ja eará almmolaš báikkiide, maid rahpamis stáhtaráđđi mearridii 1.6. rájes. Jus stáhtaráđđi linnje olmmošmeriin, mat sáhttet leat ovtta háve om. lágan almmolaš báikkiin, čuovvu Meahciráđđehus dáid rávvagiid. Earálágan dilálašvuođat ja dáhpáhusat ráddjejuvvojit mearrádusaid mielde vuollel 50 olbmui.
 
Luondduguovddážiid kafea- ja restoráŋŋadoaimmas vástidit priváhta fitnodagat. Daid gusket rávvagat, maid stáhtaráđđi boahtá addit restoráŋŋaide. Meahciráđđehus ii goittotge gáibit iežas sajiinis doaibman kafea- ja restoráŋŋafitnodagaid rahpat doaimmaidis, jos dorvomearrádusaid gáibidan ordnemat hehttejit daid doaimma gánnáhahttivuođa. Oassi luondduguovddážiid restoráŋŋain ja eará Meahciráđđehusa báikkiin doaibman fitnodagain lea juo árabut hárjehan take away -vuovdima, mii lea doaibman bures. Dát doaibma jáhkkimis joatkašuvvá geassitge.
 
Meahciráđđehusa árabut gidden beaive- ja ávdinstobut rahppojuvvojit 1.6. Láigo- ja várrenstobuid várrenvuogádat rahppojuvvo maŋimustá 27.5, goas stohpovárremiid sáhttá dahkat 1.6. rájes ja maiddái jahkái 2021. Meahciráđđehus čielggada miessemánu áigge, leago dárbu ráddjet stobuid lobálaš olmmošmeari unnibun go vuođđokapasiteahtta, vai áššehasdorvvolašvuohta seailu.
 
Álbmotmehciin ja eará luonddučuozáhagain oažžu ordnet vuollel 50 olbmo oahpistemiid ja dáhpáhusaid. Dolla- ja vuoiŋŋastanbáikkit leat rabas dábálaččat. Árbedáluin oahpisteapmi ordnejuvvo vuolggasajistis olgun, ja siste oahpásmuvvan dáhpáhuvvá iešheanalaččat.
 
Vánddardanetikeahta mearkkašupmi badjána
 
Koronaáigge suopmelaččat leat bures vuolgán lundui. Váidalahtti maiddái váivves áššiid mearri lea lassánan.
 
“Dál dárbbašat ain stuorát vásttolašvuođa ja vánddardanetikeahta čuovvuma”, dadjá luonddubálvalushoavda Timo Tanninen.
 
”Lundui háliidat mannan namalassii luondduárvvuid geažil. Maŋimuš áiggiid leamašan oaidnimis, ahte dat sáhttet leat vára vuolde berošmeahttun láhttema dihtii. Dárbbašat vásttolašvuođa maiddái danin, ahte virus ii beasa leavvat stobuin, vuoiŋŋastanbáikkiin ja luondduguovddážiin.”
 
Hygieniija ja čorgatvuođa mearkkašupmi vánddardettiin badjána ain eanet. Meahciráđđehus ii sáhte ovdamearkan dáhkidit meahcis lean stobuid hygieniija, go vánddardanbáikkiid stobuid čorgatvuohta lea eanaš daid geavaheaddjiid duohken. Dan dihtii iežas idjadanrusttega (tealttá dahje heaŋggoseaŋgga) fárrui váldin lea buorre jurdda ija badjel tuvrraide. Seammá dolla- ja vuoiŋŋastansajiin galgá fuolahit dorvogaskkain ja hygieniijas fuolalaččat.
 
Lassin Meahciráđđehus duvdá elektrovnnalaš áššehasbálvalusaidis ávkkástallamii. Ee. Retkikartta.fi-bálvalusas oažžu áiggedási kárttaid. 
 
Meahciráđđehus leai beaivádan rávvagiiddis Luontoon.fi-neahttabálvalusas siidduin https://www.lundui.fi/se/koronavirusravvagat. Siidu beaiváduvvo rávvagiid dárkkálmuvvama mielde.
 
Lassidieđut: