Meahciráđđehusa stobut rahppojuvvojit – áššehasain vurdet várrogasvuođa

Meahciráđđehus rahpá láigo-, várren- ja ávdinstobuid 1.6. Várremiid geassái 2020 ja jahkái 2021 sáhttá dahkat 27.5.2020 maŋŋá. Áššehasaid iežas láhtten lea dehálaš, vai koronavirus ii leava stobuid gáržžes sajiin. Meahciráđđehus lasiha rávvema dán áššis. Lea maiddái buorre smiehttat, gánnehago stobuide vuolgit. Iežas idjavejolašvuohta (tealtá dahje heaŋggoseaŋga) lea dorvvolut molssaeaktu. 
 

Earálágan stobut ja daid geavahannjuolggadusat 

 
Láigostobuid sáhttá áššehas láigohit ollásit iežas atnui, ja daid geavahanvejolašvuohta rahppojuvvo 1.6.  
 
Várrenstobuin áššehas várre seaŋgasaji.Meahciráđđehus vuolida daid áššehasmeriid várrenvuogádagas, vai dorvogaskkaid sáhttá buorebut seailluhit. Várrenstobuide áigodagas 1.6. – 31.8. dahkkon várremiid, main seaŋgasajit leat vuvdon dievva, eai goittotge šluhttejuvvo. Meahciráđđehus bivdá várrema dahkan olbmuid leat ieža aktiivvalaččat oktavuođas lagamus áššehasbálvalanbáikái, jus háliidat sihkkarastit, ahte dorvogaskkat jed. ollašuvvet stobuin.
 
Várrenmáksu galgá leat máksojuvvon ovdal čoavdaga/sisabeassankoda luobaheami. Jus áššehas háliida šluhttet várrejumi man lea dahkan geasi áigái (1.6. - 31.8.2020), sus lea dása vuoigatvuohta almmá goluid.
 

Rávvagat stobus idjadeapmái

 
Meahciráđđehus lasiha rávvema neahtas ja stobuin, mo koronavirusa leavvama sáhttá eastadit stohpoidjadeamis.
 
Stohpoáššehas geahpeda iežas ja earáid njoammunriskka go doaibmá ná:
  • Ále vuolgge reisui buozadettiin, jus dus lea nuorvvu- ja čoavjedávdamearkkat. 
  • Ále ijastala stobus, jus dus leat nuorvvo- dahje čoavjedávdamearkkat mátkki áigge.
  • Basa gieđaid fuolalaččat sáibbuin ovdal go boađát stohpui ja stobus finadettiin.
  • Ále basa lihtiid dahje iežat njuolga čázádagas dahje gáivvu lohki alde. Njamat geavahuvvon bassančázi eatnamii doarvái guhkás čázádagas.
  • Geavat giehtadesinfiserenávdnasa
  • Jus gosat dahje gasttát, gosa suodjái dahje geardegeavahan njunneliidnái.
  • Garvve guoskkahallamis čalmmiid, njálmmi dahje njuni.
  • Doale doarvái guhkes dorvogaskka nuppiide áššehasaide.
  • Vejolašvuođaid mielde váldde fárrui iežat juhkančázi.
  • Váldde iežat hivssetbáhpára mielde.
  • Ále goassige deavdde juhkanboahtalat stobu čáhcelihti alde.
 
Meahciráđđehus ii bastte čađahit stobuin beaktilis čorgema. Stobuin eai leat giehtadesinfiserenávnnas, nuba várre mátkái sáibbu ja giehtadesinfiserenávdnasa.
 
Ávžžuhat, ahte álo ija badjel reisui vuolggedettiin galggašii mielde leat maiddái iežas idjadanbierggas (tealtá, lávvu, heaŋggoseaŋga).
 
Idjadeami maŋŋá:
  • Sihko dulbosiid ja eará idjadeami maŋŋá (uksageavjjat, dulbosiid)
  • Jus dus leat nuorvvodávdamearkkat idjadeami áigge, váldde oktavuođa lagamus áššehasbálvalanbáikái
  • Jus dus gávnnahuvvo koronanjoammun idjadeami maŋŋá, váldde oktavuođa lagamus Meahciráđđehusa áššehasbálvalanbáikái.
 
Loga lasi: