Ođđasat

Njealji mánus jo badjel 46 000 galledeaddji – guossit rámiidit ođasmahtton Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat ja Sámemusea Siidda dieđihit.

Vánddardeaddjit ja museagalledeaddjit leat váldán ođasmahtton Sámemusea ja Luondduguovddáš siidda bures vuostá. Anáris lean Siida rahppojuvvui ođasmahtton hámis olbmuide geassemánus. Čakčamánu loahpa rádjai Siiddas ledje galledan jo 46 000 guossi. Siida lei maiddá mannan gease Lappi bivnnuheamos Museakoarta-čuozáhat.

”Miehtemielalaš galledeaddjimeari ovdáneapmi lea joatkašuvvan geasi maŋŋá čavčča čađa, ja čakčamánnu lei njulgestaga olahus dási ealaskas. Galledeaddjiin boahtán máhcahat ođasmahtton Siiddas lei dušše beare miehtemielalaš. Leat hui movtta vuostáiváldimis” sámemusea Siidda vuovdin- ja márkanastinvástideaddji Minna Muurahainen muitala. Čakčamánus Siiddas gallededje 7631 guossi, mii lea 1500 eanet go ovddit olahusjagi 2019. Rahpanmánnu čohkkii 9799 galledeaddji ja suoidnemánus badjel 11000 olbmo fitne oahpásmuvvamin Siidii.

Siida lea Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáža jagiid joatkašuvvan ovttasbarggus menestusmáinnas. Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáža bajásdoallan Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid ovttasbargu oidno ođasmahtton Siiddas váikkuheaddji oktilaš čájáhusoppalašvuohtan ja ain buoret áššehasbálvalussan.

Siida Lappi bivnnuheamos Museakoarta-čuozáhahkan

Čakčamánu loahpabealde Musealihttu dieđihii Suoma bivnnuheamos museakoartačuozáhagain geassit 2022. Lappi bivnnuheamos čuozáhat lei Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida.

”Eanemus rámiid galledeaddjiin leat ožžon ieš sisdoalus. Ovdan bidjan, dáidda, stuorra luonddugovat leamašan eanemus rámiid ožžon oppalašvuođat”, Muurahainen dadjá. Giitosiid leat ožžon sámiid dáládáidda ja videoinstallašuvnnat.

Ođastus lea buktán Siidda čájáhusa otnábeaivái. Sámeservoša lahtut oassálaste Sámemusea Siidda čájáhusoasi čohkkemii sierra fidnuid bokte ee. dovdamiin olbmuid čuovgagovain ja válljemin dávviriid čájáhussii.



Siidda čájáhusain sámekultuvra ja luondu njađđásit oktan oppalašvuohtan: čájáhusoppalašvuohta muitala sámekultuvrra ja luonddu ealli gaskavuođas. Čájáhusat leat oaivvilduvvon ealáhuslažžan, muhto maiddái dakkárin, ahte dat doibmet smávit oppalašvuohtan.


 

Siida lea dehálaš vuolggačuokkis sámiid ruovttuguovllus vánddardeaddjiide

”Geassi leamašan duođaid buorre! Máhcahat maid leat ožžon leamašan dušše beare miehtemielalaš”, gávnnaha áššehasbálvalanoaivámuš Tarja Tuovinen Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain.

Áššehasaid lassin ođasmahtton ja viiddiduvvon lanjat leat váldon bures vuostá maiddái diskka nuppe bealde. Áššehasaid dáfus bálvalusat leat čielgasit čohkkejuvvon iežas oppalašvuohtan. Ii šat dárbbaš ieš čuožžut seammá ráiddus vuordimin sisabeassanbileahtaid ja guolástanlobiid dahje vánddardan- ja turismarávvema. 

Luondduguovddážat leat dehálaš vánddardeaddjiid vuolggačuoggát. Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid ovttasbargu Sámemuseain dahká vejolažžan sámiid ruovttuguovllus lihkadan vánddardeaddjiid diđolašvuođa lasiheami kultuvrralaččat suvdilis vánddardeami ektui.

“Sámekultuvrra sierrasárgosiid galgá diehtit, vai iežas vánddardanvugiid sáhttá heivehit davimus Sápmái heivvolažžan. Danin Luondduguovddáža ja Sámemusea doaibma dorjot nubbi nuppi, ja Siidda čájáhus lea vuogas vuolggačuokkis luonddutuvrii”, Tuovinen dadjá.

Sámiid ruovttuguovllus lihkadettiin lea dehálaš diehtit ovdamearkan vuođđoáššiid guovllus hárjehuvvon boazodoalus ja sámiid bassi báikkiin. Dat, mii olggobeale olbmui orru leamen dušše meahcceguovlu, lea jáhkkimis sápmelaččaide oassi ealli kulturhistorjjás.

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat lea álggahan maiddái sierra vánddardanetikeahta gárvvisteami sámiid ruovttuguvlui. Etikeahtta gárvvistuvvo ovttas sámedikkiin, nuortalaččaid siidačoahkkimiin ja turisma- ja vánddardanoassebeliiguin.

Siida – 24 jagi sámekultuvrra ja vánddardanrávvema

  • Ođasmahtton ja viiddiduvvon Siida rahppojuvvui 1.6.2022. Sámemusea Siida álggahii doaimmas olgomusean 1960-logus. Sámemusea ja Luondduguovddáža dálá lágan doaibma lea álgán jagi 1998.
  • Čájáhusgalledeaddjit leamašan ođasmahtton Siiddas čakčamánu rádjai badjel 46 000. Lappi jagi 2022 bivnnuheamos Museakoarta-čuozáhat dán rádjai.
  • Siidda čájáhusat šaddet Sámemusea ja Luondduguovddáža oktasaš čájáhusas, Sámemusea olgomuseas ja kultur- ja luonddufáttát molsašuddi čájáhusain. Siida lea Anáris.
  • Sámemusea doaimma stivre ja doarju Sámemuseafoanda. Sámemuseafoandda doaibman lea doarjut ja ovddidit sámiid álbmotlaš kultuvrra. Sámemuseafoanda oamasta Sámemusea dávvir-, čuovgagovva- ja dáiddačoakkáldagaid, guokte olgomusea ja arkiivva. Dat bajásdoallá ja stivre Sámemusea ja dan doaimma ja hárjeha museasuorggi ovttasbarggu sámiid ruovttuguovllus, Suomas ja riikkaidgaskasaččat.
  • Siidda lagašguovllus Davvi-Sámis leat Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid dikšon Leammi ja Urho Kekkonen álbmotmeahcit, vihtta meahcceguovllu (Muotkkeduottar, Báišduottar, Gálddoaivvi, Váhčir ja Bátneduottar), Geavu luonddumeahcci ja buolžalágan Anárjávrri guovlu. Urho Kekkonen álbmotmeahcci lea álgojagi galledeaddjimeriid vuođul Suoma nubbin bivnnuheamos álbmotmeahcci.

Lassedieđut: