Ođđasat

Siidda čájáhussále uvssat leahkkasit Anáris

Sámemusea Siida ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda čájáhussále uvssat leamašan gitta badjelaš jagi, muhto dál dat leat fas leahkkasan. Siidda váldočájáhusa sisdoalut, ovdanbuktimat ja čájáhusteknihkka leat oalát ođasmahtton. Siida-ráhkadus lea vuođđodivvojuvvon ja maiddái viiddiduvvon. Ođđa Siidda ávvudit rahpanvahku áigge lávvardahkii 4.6. rádjai.

Siidda ođđa čájáhusa namma, Enâmeh láá mii párnááh - Nämä maat ovat lapsiamme (dát eatnamat leat min mánát), boahtá anáraš Matti Morottaja čállán anárašgielat divttas  Enâmeh láá mii párnááh (Eatnamat leat min bártnit). 

Sámekultuvrra ja luonddu nana oktavuohta boahtá ovdan čájáhusa vaddji jurdagis sámi kulturbirrasis. Dan mielde luondu ii leat kultuvrras sierra ášši ja vaikke luondu orru guoskkakeahtes, de dat lea kulturbiras.

Ođđa čájáhusas láidestat galledeaddji áicat earálágan eanadahkii gullevaš gerddiid. Eanadat min birra sisttisdoallá oppalašvuođa man luondu lea hábmen miljovnnaid jagiid áigge. Maiddái earálágan kultuvrralaš gearddit, dego arkeologalaš gávdnosat ja vaikkeba sámegielat báikenamat gullet eanadahkii.

”Čájáhusa namma kristallisere fiidnát kultur- ja luonddusisdoaluid deháleamos ságaid. Namma guoskkaha ja addá máŋggalágan jurddašeami fáttáid”, čájáhusođasteami prošeaktaoaivámuš Eeva Kyllönen Sámemusea Siiddas muitala.

”Sámemuseas ja Luondduguovddážisge leat lassin iežaset dehálaš temát, mat čájáhusas buktojuvvojit ovdan”, válddahallá čájáhusa jurdaga fas Luondduguovddáš Siidda prošeaktaoaivámuš Kirsi Ukkonen.

Čájáhusa kultursisdoaluid láidesteaddji jurdda lea ”Vássán sohkabuolvvat ellet mis”. Čájáhusas vássán áigi ja olles máddariid vásáhusmáilbmi rasttildit otnábeaivve fáttáiguin ja šaddet geardin ovdanbuktimis. Sámemusea čájáhus lea kulturhistorjjálaš, muhto dat ii buvtte ovdan áššiid čavga kronologalaččat muhto álbmu sámiid vuogis oaidnit báikkiid ja daid ávkkástallamii laktásan muitodieđu deháleabbon go jahkeloguid ja fáktáid logahallamiid.

Čájáhusa luondduoasis boktalit guorahallat min dálkkádagas dáhpáhuvvan nuppástusaid ja dan, mii dálkkádahkii dáhpáhuvvá boahttevuođas. Luonddufáttáid gieđahallat Davvi-Sámi suodjalanguovlluid ja doppe lean sierralágan luonddutiippaid ja eallišlájaid bokte.

Dáidda lea váldon nannosit oktan čájáhusa muitalanvuohkin kultur- ja luonddutemáin. Dáppe dáidda lea oassi čájáhusoppalašvuođas ja iešguhtege duodji buktá ovdan čájáhusa dehálaš fáttáid. 

Čájáhusa kulturoasi giehtačállin lea professor Veli-Pekka Lehtola. Luonddugiehtačállin lea biologa Matti Mela. Čájáhusoppalašvuođa lea ollašuhttán Teollisuuden Ystävät Oy, ja váldoplánejeaddjin leamašan hábmejeaddji Harri Koskinen. Outi Pieski lea doaibman Sámemusea dáiddalaš jođiheaddjin.

Ođđa čájáhus ollašuhttui Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáža ovttasbargun, dego ovdditge čájáhus.

Kulturoasi čájáhusa ođasteami ruhtadit Kone Foanda (Koneen säätiö), Suoma kulturruhtarádju/Museovisio ja Jenny ja Antti Wihuri ruhtarádju. Sámemuseas lea jođus maiddái čájáhusa ođasmahttimii laktásan Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi-interreg-fidnu. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasmahttimii Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

Lassedieđut