Ođđasat

Siidda boares váldočájáhus addá saji ođđa čájáhussii

Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda viiddidanfidnu lea nohkan ja vuođđodivvun álgá. Siidda boares váldočájáhus burgojuvvo ja dahkko sadji ođđa čájáhussii, mas kultuvra ja luondu šaddet oktii oktan oppalašvuohtan. 

Enâmeh láá mii párnááh – Dát eatnamat leat min mánát.

Siidda badjel 20 jagi boares váldočájáhus leamašan bivnnut. Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida giitet ovddit Siidda váldočájáhusa čájáhusbargojoavkku ja dahkkiid fiinna čájáhusas. Giitojuvvon ja rámiiduvvon čájáhusas leat galledan badjel miljon olbmo áicamin sámevuođa, Sámi luonddu vuoiŋŋa ja dovdduid. Dál čájáhus ođasmahttojuvvo láhttis gáhttui. Čájáhusa váldoášši lea álo sisdoallu, muhto maiddái boarásmuvvan čájáhusteknihka ođasmahtto ollásit. Čájáhusa fuolaheapmi, beaivádeapmi ja ođđa dieđu lasiheapmi lea boahttevuođas álkit.

Boares čájáhusa anolaš oasit seailluhuvvojit. Čoakkáldatdávvirat máhccet konserverema maŋŋá čoakkáldagaide dahje ođđa čájáhussii. Devdojuvvon ealliid dorkkaide ja uvjjaide dahkko smávva dikšun. Oassi rekvisihttamateriálas joatká doaimmas oahpistananus, luonddu- ja museabajásgeassimis, olgomuseas ja molsašuddi čájáhusain. Boares čájáhusa burgima maŋŋá álgá čájáhussále vuođđodivvun. Alážat divvojuvvojit ja gáhttu málejuvvo ođđasit, man maŋŋá beassá huksegoahtit ođđa čájáhusa.

Siidda ráhkadus lea gitta vuođđodivvuma áigge miessemánu rájes. Sámemusea ja Siidda áššehasbálvalus, Siida Shop, Meahciráđđehusa áššehasbálvalus ja turismarávven doibmet Siidda guovllus lean garvinsajiin 1.6.2021 rájes. Sámekultuvrii beassá oahpásmuvvat olgomuseas, mii doaibmá vuođđodivvuma áigge čájáhus ja galledanbáikin.

Dát eatnamat leat min mánát

Siidda ođđa čájáhusa namma lea”Enâmeh láá mii párnááh – Dát eatnamat leat min mánát” anáraš Guovža-Sámmol Máhte (Morottaja) čállán anárašgielat divtta vuođul. Čájáhusa namma divttista luonddu- ja kulturfáttáid deháleamos dieđuid.

Čájáhusa kultursisdoaluin guorahallo, mo vássán áigi eallá mis – juohkehaččas eallá máŋggahámat eará áigodagaid árbi, mainna vuogáiduvvat nuppástusaide min birrasis. Luonddugeahččančiehka buktá ovdan eandalii maŋimuš jiekŋaáiggi dálkkádathistorjjá ja lassin vihkkehallat mii dálkkádahkii dáhpáhuvvá boahttevuođas. Luonddufáttáid gieđahallat Davvi-Sámi suodjalanguovlluid ja doppe dihtton earálágan luonddutiippaid ja eallišlájaid bokte.

Ođđa čájáhusa váldoplánejeaddji lea Harri Koskinen Teollisuuden Ystävät Oy:s. Kulturoasi giehtačállosa lea gárvvistan professor Veli-Pekka Lehtola, kulturoasi dáiddalaš jođiheaddjin doaibmá Outi Pieski. Luondduoasi giehtačálli lea biologa Matti Mela.

Siidda váldočájáhusa kulturoasi ođasteami ruhtadit Kone foanda, Suoma kulturruhtarádju/Museovisio, OKM/sierradoarjja ja Jenny ja Antti Wihuri ruhtarádju. Sámemuseas lea jođus maiddái čájáhusa ođasmahttimii laktáseaddji Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -Interreg-fidnu. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasmahttimii Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

Lassedieđut

Siida lea Anáris, ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

Jagi 1998 rahppojuvvon Siida-ráhkadus viiddiduvvo ja vuođđodivvojuvvo. Viiddidanosiide bohtet Sámemusea čoakkáldatsajit ja restoráŋŋa. Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus ođasmahttojuvvo. Bálvalat oppa ođastusa áigge. Viiddiduvvon ja vuođđodivvojuvvon Siida ja ođđa čájáhus rahpasit cuoŋománus 2022.