Oulanka bálvalusat

Muorragoikehivsset vielttis. Ovddas manná sáttobálggis, man guoras vánddardeaddji geahčada vuovddi guvlui. Goikehivsseha birastahttá vuovdi.

Áššehasbálvalus ja rávven

  • Oulanka luondduguovddáš (suomagillii) lea Oulanka álbmotmeahci váldooahpistanbáiki guovdu álbmotmeahci.
    • Oahpisteamit, ovdanbuktimat, čájáhusat, vánddardanrávven álbmotmeahccái ja lagasguovlluide.
    • Kártat, guolástanlobit, Oulanka temábuktagat.
    • Luondduguovddážis biebmu- ja kafeabálvalusat, beaivválaččat mállása, mátkenisttiid sihke boradeamit joavkkuide. Safari-info ja -vuovdin, muohtagapagiid láigoheampi, vázzinsoabbiid, kanohtat ja vánddardanbiergasiid. Kafeas sáhttá oastit poastagoartaid ja mátkemuittuid.
  • Guossáma bálvalanbáiki Karhuntassu (suomagillii) lea Oulanka bálvalanbáiki Guossáma guovddážis.
    • Vánddardanrávven ja oahpisteapmi Oulankai ja lagasbáikkiide.
    • Vuovdimassii Oulanka-buktagat ja Meahciráđđehusa lobit.

Oktasašbargobeliid fállan bálvalusat Oulanka álbmotmeahcis

  • Oulanka álbmotmeahcis bálvalusaid fállet ovttasbargobealit (suomagillii).
    • Oktasašbargofitnodagat fállet oahpistuvvon reaissuid, borramuš-, fievrredan- ja orrunbálvalusaid sihke láigohit vánddardanbiergasiid.
    • Dáin beliin lea oktasašbargosoahpamuš Meahciráđđehusain ja dat ollašuhttet suvdilis luondduturismma vuođđojurdagiid doaimmadettiin álbmotmeahcis.

Boradeapmi, málestepmi ja nisttiid háhkan

Gávppit, gáfestallanbáikkit ja restauráŋŋat

  • Hautajärvi ja Käylä gilis sihke Rukatunturis leat gávppit.
  • Rukas leat máŋggat restauráŋŋat.
  • Oulankana tealttástallansajis ja Juumas lea kioskat.

Lassidieđuid Oulankana luondduguovddažis ja Hautajärvi luonddudálus.

Rabas goahti, man ovddas lea dolastallansadji. Birrasis vuovdi ja ráhkadusa ovddas sáttovuođđu.

Dolastallanbáikkit ja gohttenbáikkit

Oulankana álbmotmeahcis leat:

Fuomášathan, ahte dolastallan lea gildojuvvon meaccbuollinváruhusa áigge maiddái doalastallansajis.

Juhkančáhci

  • Gieračázi, dego jávrriid, jogaid ja ádjagiid čáziid, gánneha buhtistit ovdal go juhká, daningo čázi kvalitehta molsašuddá iešguđege guovllus.
  • Luonddučáziid geavaheapmi juhkančáhcin iežas vástuin.

Bázahusfuolahus

  • Álbmotmeahcci guovllus dahje Karhunkierros-geinnodaga guoras beaivemátki gaskkaid leat 4 ekobáikki. Ekobáikkiide sáhtát ordnet gierddáhusatnui bázahusa, dego metálla ja lása. Báikkiide sáhttá guođđit maiddái váttis bázahusa dego dábálaš báhtteriid ja báhtteriid, maid sáhttá láddet.
  • Smávva meari buhtes báhpára ja kartoŋgga sáhttá ávkkástallat cahkkehahkan dollasajis dahje ávdinstobu árranis. Eará bázahusaid – dego alumiidnafolio sisdoalli báhkaid dahje plastihkka – ii oaččo boaldit dolas, daningo dain sáhttet šaddat bieđgankeahtes bázahusat ja mirkolaš gássat.
  • Loga lasi čorges vánddardeamis.

 

Hivssegat

  • Oulanka luondduguovddážis ja Hautajärvi luonddudálus lea hivsset.
  • Oulanka ja Juuma gohttenbáiki leat sihke sis- ja olgohivssegat.
  • Stobuid ja dolastallansajiid oktavuođas leat goikehivssegat.

Idjadeapmi

Dealttástallan ja lávut

Álbmotmeahci guovllus leat máŋggat orusteami/ijastallama várás ráhkaduvvon báikkit (su. laavut) ja logit tealtábáikkit. Tealttá oažžu cegget maiddái ávdinstobuid lahka.

Ávdinstobut

Oulanka álbmotmeahci guovllus leat 7 ávdinstobu ja 1 beaivestohpu.

Karhunkierros-geinnodaga guoras:

Keroharju geinnodagas Kerojärvi (suomagillii), Kerojávrri gáttis. Stobus sávdni.

Gohttenbáikkit

Idjadeapmi lahkosiin

  • Lahkosiin Hautajärvi, Käylä ja Juuma giliin leat láigobartat, oassi birrajagaš anus.
  • Guossámis leat buohkanassii sulli 40 000 seaŋkabáikki, main eanáš oassi lea Ruka čuoiganguovddážis, sullii 22 km:a geahčen Oulankas. Rukas leat maiddái máŋggat hoteallat.

Biergasiid láigoheapmi

  • Oulanka luondduguovddážis sáhttá luoikkahit bántta vuostá mánágurbunrehpuid lagasbálgáide.
  • Guossámis doibmet máŋgga prográmmabálvalanfitnodaga, main oassi láigoha ee. vánddardanbiergasiid. Lassidieđuid vánddardanbiergasiid láigoheamis Guossáma guovllus oažžu Ruka (ski.ruka.fi, suomagillii) fierbmesiidduin.

Lihkadanlápmásiid bálvalusat

  • Oulanka luondduguovddážii ja Hautajärvi luonddudállui sihke daid čájáhusaide ja gafeaide beassá jorrestuoluin ja mánáidvovnnaiguin. Visttiin inva-hivssegat.
  • Geavgŋá boršu – máđidja eastagiid haga. Bálgás beassá ovddošit Kitaköngäs vuolimus borššuid nu rolláhtorain go maiddái mánávovnnaiguin. Lámisolbmuide ávžžuhuvvo leat veahkki mielde. Dolastallanbáiki, goikehivsset, gosa easttahis beassan.

Eará bálvalusat lahkosiin

  • Käylä gilis lea báŋku, áššealmmáiboasta ja gávpi, gos maiddái boaldámušajuogadeapmi. Gávppis lea vejolaš bajidit reaidnaruđa báŋkokoartain. Guovllus leat muhtun láigobarttat maiddái birrajagáš anus.
  • Juumas leat máŋggat gohttenbáikkit ja bartagilli, main oassi leat maiddái birrajagaš anus. Juumas doibmet prográmmabálvalanfitnodagat, mat lágidit oahpistuvvon reaissuid Oulanka álbmotmeahčái ja láigohit vánddardanbiergasiid.
  • Rukas leat máŋggat prográmmabálvalanfitnodagat, mat lágidit ee. guoikkasluoitin-, meallun- ja vánddardán reaissuid Oulanka álbmotmeahccái ja láigohit vánddardangaskaomiid ja -biergasiid. Rukas lea maiddái gávppit ja lagamus báŋkoautomáhta.
  • Sallas lea dearvvasvuođaguovddáš ja apotehka sihke gávppit ja spesiálagávppit.
  • Guossámis leat máŋggabealat bálvalusat, guovddážis leat ee. dearvvasvuođaguovddáš sihke apotehkat, vánddardanbierggasgávppit ja eará spesiálagávppit.
  • Lagasguovllu oaidnámušat leat Ruka, Valtavárri, Kuusinkijohka ja Aholavári noaidegievnnit Salla gieldda máttaoasis.
  • Ođđasamos loddeoaidnimat gávdnojit Guossáma Lodderieggá (kuusamonlintukerho.fi, suomagillii) siidduin. Seamma siidduin gávdnojit maiddái Guossáma loddebáikkit ja doardnat.
  • Máŋggabealat dieđut Lappis ja guovllu turismabálvalusain gávdnojit Lappi turismaportálas (lappi.fi, suomagillii).