Ođasvuorká

Back

Sáná ráhpaid ja čievrabálgáid gárvvisteapmi álgá

3/15/19

Sáná ráhpaid ja čievrabálgá ráhkkananbarggut álget njukčamánu loahpas. Ođđa ráhpaid ja bálgá huksen álgá geassemánu loahpabealde. Materiálaid fievrredeapmi sáhttá hehttet guovllu skohterjohtalusa njukča-cuoŋománu áigge.

Sánái huksejuvvojit ođđa ráhpat ja čievrrain gokčojuvvon bálggis geassit. Ráhkkananbarggut álget njukčamánu loahpas, goas guvlui fievrredit huksenbargguin dárbbašuvvon materiálat. Materiála fievrriduvvo gaskavuorkkáide skohterláhtuid duolmmahanfievrruiguin. Dálveáigge fievrridemiin figgat garvit eatnama gollama. 

Álgoplána mielde Jiehkážii plogejuvvo luodda materiálafievrrideami várás vahkus 12. Fievrridanbarggut bistet cuoŋománu beallemuttu rádjai. Skohterjohtolaga várás ceggejuvvojit bargoguovllus fáruhan galbbaid.

Man dihtii Sánái huksejit ođđa ráhpaid?

Sáná lea Lappi guovllu okta eanemus mearkkašahtti duottarbáiki, ja dan máđijain leat jahkásaččat sulaid 25 000 galledeami. Jo 1990-logus fuomášedje, ahte almmá ráhpaid Sáná ala gakcon olbmuid bálggis leavvagođii ja oidnogođii guhkás eanadagas. 2000-logu álggus huksejuvvon ráhpaid gárte burgit jagi 2017 daid heajos ortnega dihtii.

Ráhpat suddjejit hearkkes duottarluonddu. Sáná bálgá divvumiin lasihit galledeaddjiid stivrema, sihkkarastit guovllu áhpásmuhttinanu ja turismma suvdilis lassáneami ja suodjalanárvvuid seailuma. Sáná máđija linnjen rievdá vehá, vai luonddu- ja eanadatárvvuide garrasit čuohcán bálgá leavvama sáhttá hálddašit. Sánái gakcot boahttevuođas njoaiddut linnjema mielde, man sivas máđidjii dárbbašan ráhpaid mearri geahppána badjel beliin. Maiddái máđijaid váldovuolggasadji rievdá. Vuolgga Mallá luonddumeahccái ja Sánái vuolgá seammá parkerensajis. Maiddái boares máđidja Gilbbesjávrri vánddardanguovddážis Sánái bissu anus, ja dan eanemus vealtameahttun rovvemuorat ođasmahttojuvvojit. Sáná bálgá gárvvásmuvadettiin johttin stivrejuvvo boares bálgás ođđa bálgái, vai Sánái jo šaddan gollanvahágiid máhccan beassá álgit.

Ođđa máđidja ja ráhpat dahkkojuvvojit ráhkadusa ja ivnni dáfus duottarvieltái heivvolaš eanaávdnasiin ja geđggiin. Suomas vánddardanmáđijaid geađgehuksema eai leat vel dahkan olu, muhto máilmmis dat leat hui dábálaš. Dat lea eanemus ekologalaš, nannoseamos ja eanadahkii heivvolaččamus čoavddus. Boares muoras dahkkon ráhpat oidnojit duottarvieltti eanadagas čielgasit guhkes mátkki duohkái, geađgeávnnasmateriála jávká eatnamii buorebut. Sánás geavahuvvon geađge- ja čievramateriálat leat ruovtturiikkas.

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat lea gárvvistan Sánái dikšun- ja geavahanplána, man dahkamii leat čatnan viidát guovllu čanusjoavkkuid ja ássiid. Plánas leat leamašan ovdan maiddái máđija ja Sáná ráhpat. Sámediggi lea addán cealkámušas plánas, ja plánas lea ordnejuvvon maiddái sámediggelágas oaivvilduvvon sámediggeráđđádallan. Plána dahkamis leamašan anus eaktodáhtolaš Akwé:Kon –meannudeapmi, ja dan bargojoavku lea čohkken báikkálaš sápmelaččaid oaiviliid eallindábiset hámis ja seailluheami eavttuin, vai dat sáhttá váldot vuhtii Meahciráđđehusa mearrádusdahkamis.

Lassidieđut