Anára vánddardanguovllu luondu

Govva: Kirsi Ukkonen/MH.

Ná mii atnit fuola luonddus 

Anárjávri - meahccemearra Eurohpa davágeahčen

Báikkuid juoba 100 m čikŋosaš Anárjávri lea okta Suoma stuorámus jávrriin. Viiddis ábiid (jorŋâ, anárašg.) lassin Anárjávrris leat juoba 3318 sullo. Anárjávrri álddis riegádii, go eanagarra vuojui 70 miljovnna jagi dassái. Anárjávrri gáttit leat geađgái ja ceggosat, muhto báikkuid gávdnojit maiddái suddjes luovttat ja sáttogáttit. Eanavuođđu rahtaseamit leat maiddái jávrri guhkes ja seakka nuorit.

Anárjávrri sullot. Govva: Pasi Nivasalo/MH.

Anárjávri lea guorba guovlu, mas leat uhccán ealánat, muhto luossaguolit gal leat valjis. Anárjávri luoitá Báhčaveaijoga bokte Jiekŋamerrii, ja jávrri luonddudillái váikkuha čáhcedási allodaga mudden elerávdnjebuvttadusa várás. Ruošša ja Norga álggahedje dulvadandoaimmaid 1948:s. Čáhcedási allodat molsašuddá eanemustá guokte mehtera. Dulvadandoaimmat heađuštit guliid gođđama ja čáhcelottiid bessema.

Anárjávri. Govva: Kimmo Kuure

Juvdujohka - jogaid johka

Juvdujoga guvlui gullet Juvdujoga, Ohcomačča (Ocomâš, anárašg.) ja Juvduvári (Juvduuvääri, anárašg.) vuovdeeatnamat smávva jávrriideasetguin. Juvduvári vuvddiide ja jávrriide vulget moanat vánddardanbálgát Anára girkobáikkis ja Anár-Gihttel -geainnus. Guovlu lea muhtumassii vuovdedoalu anus, muhto báikkuid duovddan leat boares áidalas vuovddit ja jávrrit, main lea hui čielga čáhci.

Govva: Tuija Kangasniemi/MH.

Anáraččaid ruovttujohka, Juvdujohka, čohkke čáziidis viiddis duottarguovllus. Dan bokte golget Menešjoga, Leammi, Fáškku ja Gámasjoga čázit Anárjávrái ja das ain Báhčaveaijoga bokte Jiekŋamerrii. Juvdujoga Ritaguoika (Ryettikuoškâ, anárašg.) ja Suhpeguoika (Supekuoškâ, anárašg.) leat beakkán guolástanbáikkit dolgevuoggabivdiide. Njoammelguoika (Njuámmilcooskâs, anárašg.) fas lea dan dáfus beakkán ahte oktage ii leat luoitán dan fatnasiin gopmánkeahttá. Dábálaš vánddardeaddjái Juvdujoga guora manni luonddubálggis muitala máidnasiid ja dovdamušaid duon Jogaidjogas ja Juvdujoga beakkán guovžuris.

Ohcomaš (418 m) ceaggá Juvdujoga guoras ja lea guovddáš duovddan maiddái Anárjávrri bealde geahčadettiin. Dološ bassi Ohcomaš fállá dálá olbmui Anára guovllu buoremus várddobáikkiid juohke guvlui. Doppe sáhttá hervvošit lahkosiid jávrriid čábbodaga ja Juvdujoga guoikkaid. Ohcomačča alde lea dološ buollinfávttabarta, mii lea ordnejuvvon beaivestohpun. Ovtta beaivvi bisti vánddardemiid várás Ohcomaš lea okta buot buoremus báikkiin Anára guovllus.

Maiddái Bieggoaivi (Piegguáivááh, anárašg.) lea Anára vánddardanguovllus dakkár báiki, gos lea várddus badjel viiddis Anárjávrri. Bieggoaivi lea leamaš ovdakristtalaš áiggi anáraččaide bassi báiki, mas leat gudnejahttán Bieggalbmá, biekkaid stivrejeaddji. Bieggoaivvi duohken lea Bieggajávri (Pieggâjävri, anárašg.), mii lea erenoamáš buorre báiki bivdit duottarrávddu. Bieggajávrris vánddardeaddji sáhttá joatkit Bátneduoddara guvlui.

Myössäjávri - boares háikkaid guovlu

Avvila ja Anára gaskkas lea Myössäjávri. Dakko šaddet Fennoskandia boarráseamos beazit. Myössäjávri lea dovddus maiddái rámšos, juvves duovdagiinnis ja ng. Karhunpesäkivis. Guovnnjasin borraluvvan Karhunpesäkivi lea álo geasuhan mátkkálaččaid, ja báikkis lea šaddan njulgestaga turistaseakti. Myössäjávrri guovllu jávrrit geasuhit lustabivdiid.

Govva: Tuija Kangasniemi/MH.

Eallit

Anárjávrris leat leamaš álggu rájes 10 guollešlája: čuovža, dápmot, rávdu, hárri, vuskkon, hávga, njáhká, gulmmet,ruovdegulmmet ja noarsa. Jávrái leat gilvojuvvon ránesrávdu, máivi jajávreluossa. Anárjávrri guovllus bessejit loddešlájat, mat leat mihtilmasatguorba jávrriide. Jávrri birrasiin deaivá maiddái Jiekŋameara šlájaid, degoskárffa. Mátkkálačča dáfus Anárjávri lea mielamiel vánddardanguovlu erenoamážitgeasi áigge, dasgo jávrri biekkusis sulluin ii leat nu ollu čuoika ja muogir gonannámis.

Hárret. Govva: Petteri Polojarvi/MH.

Anárjávrri guovllu beahcevuovddit leat guorba ja geađgás eallinbiras. Vuvddiinsáhttá deaivat čuvččá, rievssaha, stálobeibboža dahje cizášfálli. Jávrriidbirrasiin bessejit čiksa, dovtta, duoršu ja vuoktagoalsi.

Juvdujoga suttit hohkahit dálvit guoikgáhriha, ja geasi áigge dan báikkuid nu šattolaš gáttit fállet beassesaji hui máŋggalágan loddešlájaide, mii ii leat nu dábálaš Anára guovllus. Doppe sáhttá deaivat ovddibuid lassin snártala, gárggogoalssi, boaimmáža ja čievččá. Juvdujoga šattolaš gáddeguorain oroda hui mielas maiddái ealga.

Guoikgáhrit. Govva: Markus Varesvuo

Šattut

Anárjávrri birrasat sulastahttetmeahcceguovllu. Eanavuođđu lea guorbbas ja dálkkádat garas, mii vuhtto šattuin.Gáttiin šaddet biekkusis guovlluid beahce- ja soahkevuovddit, ja gieddegearddiváldošaddun leat goikkádaga gierdi dakŋasat, dego guohcarássi, čáhppesmuorji, jokŋa ja ehtemas.

Gaccepaš. Govva: Jorma Lehti/Vastavalo.

Juvdujoga guovllu geađgás beahcevuvddiin leatvánis buorit šaddansajit. Muhtumin vánddardeaddji sáhttá goittot ain deaivateahpedábálaš šattolaš báikái. Ovdamearkka dihte Juvdujoga gáttiin sáhttádeaivat davvegiđđačalmmi, lullijeaggečoalčči dahje gonagasčoalčči. Suhperohtuearrána eará birrasis vel erenoamáš šattolaš guovlun. Doppe šaddet ee. healvasuoidni, váđot ja soahkedálvvut.

Olbmoborranrássi. Govva: Saara Tynys/MH.

Ohcomačča aláš lea ordaráji bajábealde.Ordaráji lahkonettiin beahcevuovddit šaddet čáhkket saji lagešvuvddiide jaloahpas jalges duoddarii. Hui erenoamáš šaddun Ohcomaččas lea hárvenaš gožot.Duottaralážis deaivá earáge duottaršattuid. Dákkár jalges duoddara šattuidegullet duolbadaŋas, lieđđedaŋas, váravárpá, gironlasta ja guovžžamuorji.

Nuortagoccet. Govva: Kirsi Ukkonen/MH.

Meahciráđđehusa publikašuvnnat Anáris
(julkaisut.metsa.fi, suomagillii)