Anár - olbmuid ja kultuvrraid gávnnadanbáiki

Anárjávri lea leamaš olbmo dáfus mearkkašahtti guovlugitta ovdahistorjjá rájes. Ásahusbázahusat leat gávdnon juoba 9000 jagi duohken.Vuosttas sámiid dihtet ássan guovllus juo measta 4000 jagi dassái. Juvdujogavánddardanguovllu Oađđiveaji (Uáđđivei anárašg.) gáttis leat leamaš dološanáraš dálvesiiddat 1400- ja 1500-loguin. Dološ sámesiidavuogádaga áigge sámitásse dálvviid oktasaš dálvebáikkis ja fárrejedje geassái bearašgottiid mieldeiežaset geassegittiide.

Hávdeeanasullot. Govva: Pasi Nivasalo/MH.

Anára guovllus leat moanat dološovdakristtalaš áiggi bassi báikkit, dego Ádjásuolu ja Ohcomaš, ja dasa lassinkristtalaš áiggi muitomearkkat, dego Hávdeeanasullot ja Bealbbejávrrimeahccegirku.

Anára girkobáiki lea johtolagaid ruossalastinsajisja lea álo leamaš olbmuid ja kultuvrraid gávnnadanbáiki. Doppe doaimmahitáššiideaset ja deaivvadit guolásteaddjit, boazodoallit, luondduealáhusbargit,golleroggit, dáiddárat, duojárat, turistafitnodatolbmot ja virgeolbmot. Buotanárlaččaide luondu lea eallinbiras ja eanaš ealáhusat laktásit juogaláhkailundui. Historjá vuhtto ain dálge Anáris, ja doppe deaivida vel dan duoddariidduogábeale Sámi ja eallinvuogi, mii lea máddelis juo áigá jávkan. Anáris leatmaiddái erenoamáš čeahpes báikkálaš duojárat ja dáiddárat, geaid buktagiiddasáhttá oahpásmuvvat Girkobáikki buvddain ja bájiin.

Siida

Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida (www.siida.fi) lea okta Davviriikkaid čábbáseamos čájáhusguovddážiin. Doppe sáhttá oahpásmuvvat sámekultuvrii ja Davvi-Sámi lundui. Bissovaš ja molsašuvvi čájáhusaid lassin Siiddas fidne vánddardanrávvema, kárttaid ja lobiid oppa Davvi-Sámi guvlui.

Ádjásuolu (Äijihsuálui, anárašgillii)

Anárjávrri Ádjáábis (Äijihjorŋâ, anárašgillii), sullii 11 km Anára girkobáikkis davásnuorttas, ceaggá amaslágan alla báktesuolu, mii lea oaidnit dego guvre ádjáčielgi. Sullo gohčodit Ádjásuolun (Äijihsuálui, anárašgillii) dahje Ádjágeađgin, muhtumin oanehaččat dušše Áddján (Äijih, anárašgillii). Suolu lea dušše 300 mehtera guhku, 100 mehtera govddu ja 30 mehtera alu. Dan olgguldas hápmi lea goittot hui čalbmáičuohcci, ja danin sullos lea šaddan mearkkašahtti luondduoaidnámuš Anáris. Vuosttažettiin Ádjásuolu lea sámiid bassi báiki, man sii bálvaledje ja gudnejahtte viidát.

Bealbbejávrri meahccegirku (Piälppáájävri, anárašgillii)

Bealbbejávrri meahccegirku lea váile 10 km:a geahčen Anára girkobáikkis. Girku lusa rohtte 5 km:a guhkkosaš bálggis golmma kilomehtera geahčen Siiddas, Sarviniemigeainnu guoras. Fanasjohtti sáhttá vázzit girku lusa Bealbbevuonas (Piälppáávuonâ anárašgillii), dán johtolaga guhkkodat lea 3 kilomehtera. Girku lea huksejuvvon jagiid 1752-1760 ja dat lei anus 1800-logu loahpa rádjai, man áiggi girku lei Anára guovddášbáiki. Girkus dollet ainge soames ipmilbálvalusa jagis ja das maiddái vihahit náittospáraid. Geasi áigge girkus lea oahpis.

Ohcomaš

Ohcomažžii (418 m) lea 8 km Anára girkobáikkis. Duottaraláža alde lea várddus Anárjávrri, Juvdujoga, Muttošjávrri, Muotkeduoddariid ja Jogagiellasa (Juuvâkielâs anárašgillii) duoddariid guvlui. Johtolat Ohcomažžii vuolgá Siidda buohta. Maiddái Nuoraidguovddáš Vasatokka šiljus rohtte 10 km:a guhkkosaš bálggis Ohcomažžii.

Ohcomaš. Govva: Kirsi Ukkonen/MH.

Äijih – Áddjá

Anárjávrris, sullii 11 kilomehtera Anára girkosiiddas nuortadavvenuortas, lea Áddjá, anársámegillii Äijih. Suolu lea erenoamáš hápmásaš, čeakkoseainnat ja juvvii ja badjel 30 mehtera allosažžan oidno guhkás juohke guvlui. Ádjásuolu lea beakkánamos sámiid basse báiki Suomas. Doppe lea hárjehan jahkečuđiid áigge rituálalaš doaimmaid.

Vuosttas merkemat Ádjásullo oaffarhoalus dagai 1800-logu álggus báhppa ja Lappi dutki Jacob Fellman. Fellman čálii ahte lea gávdnan Ádjásullui 1825 ja 1826 dahkan dutkamušmátkiin hoalu, man njálmmis leai stuorrra látna bohccočoarvvit. Oassi čorvviinn leai seilon nu bures, ahte Fellman jáhkii oaffaruššama leat joatkašuvvan 1700-logu rádjai.

Kreta Knossosa šloahta gávdnin beakkán brihttalaš arkeologia Arthur Evans finai Ádjásullos ovtta beaivvi geassit 1873. Son raporterii ahte lea gávdnan lahka sullo aláža hoalu, man láhtti leai dievva dávttiid ja man njálbmeráiggis ledje biddjon bohccočoarvvit beallejrieggá hápmái. Njealjelogi jagi maŋŋá fitnama Evans muittašii iežas oaidnán hoalus maiddái olbmo, guovžža, gumppe ja geatki dávttiid. Dieđus ferte jurddašit várrehusain, dasgo maŋŋil dutkamušain eai leat fuomášuvvon olbmo eaige máinnašuvvon ealliid dávttit. 

Govva: Pasi Nivasalo/MH.

Evans gávnnai hoalus maiddái nissoniid silba, filigránahervejuvvon geađašrieggá, makkáraččat eai leat geavahuvvon Suomas dahje eará sajis Davviriikkain. Vástideaddji čiŋaid diehtit geavahuvvon 1200-logus Ruošša Kama- ja Vytšegdajoga guovllus, gos geađašriekkis leš boahtán lonohallangávppi mielde Anárii. Evans doalvvui geađašrieggá fárustis Englándii Oxforda Ashmolea Museumii, muhto jagi 1999 rájes dat leamašan čájáhusas Sámemusea Siiddas, gos dat lea guhkesáiggeluoikkasin.

Arkeologalaš dutkamuš 1900- ja 2000-loguin

Anáris bajáššaddan Ilmari ja Toivo Immanuel Itkonen dagaiga arkeologalaš ja etnologalaš dutkamušaid Anáris jagiid 1910–12. Soai gávnnaiga Ádjásullos bohccočorvviid, hillaluvvan muora ja oassái buollán beassestuhkaid. Jagi 1953 dutkit Erkki Itkonen, Jouko Hautala ja Matti Hako geahčadedje sullo báikkálaš oahpisteaddji vehkiin ja gárte Fellmana muitalan lágaš hollui, muhto čorvviid dahje eará duođaštusaid oskui gullevaš rituálain eai šat gávdnon. Čuovvovaš geardde Ádjásullos roggojuvvui jagi 1968 Anja Sarvasa jođiheami vuložin. Dalle vudjo Ádjásullo máttáviesttaroasi bákteluoddaneapmai, gos gávdne ealliid dávttiid , čorvviid ja bániid.

Maŋimuš arkeologalaš dutkamušaid Ádjásullos dahke jagi 2006. Dalle hálidedje meroštallat árat arkeologalaš roggamiid sajiid ja čielggadit, ledjego sullos šat mearkkat oaffaruššamis. Buot sullo geađgesálvvuid, hoaluid ja bákteluoddanemiid dutke, ja mearkkaid oaffaruššamiin gávdne sullii logi geađgesálvvus, main buot sálvvuin dahke iskkusroggamiid. Eará sadjái sullui dahke iskkusčuoggáid, muhto dain ii gávdnon mihkige earret 1900-logu slánttáid.

Váldoáššis gávdnosat ledje ealliiid dávttit, bánit ja čoarvvit, maid dutkamušjoavkku osteologa analyserii báikki alde. Dáktemateriálas earuhvvojedje gotti /bohcco, gáicca/sávzza, čuvččá/hurri sihke dárkilabbot meroštalakeahtes njiččehasaid ja lottiid dávttit. Dávtiid hávdájedje ruovttoluotta gávnansadjái, ja dušše muhtun dávtti válde rádjui joatkadutkamušaid várás. Máhcahemiin háliidedje gudnejahttit sámiid bassi báikki. Dávttin dahkkon rádiočitnaáiggiid vuođul Ádjásullos lea oaffaruššan 1300-logus 1600-logu rádjai. Sullos gávdne maid Vasili Shuiski 1600-logu álggus časkán silba kopehka sihke veaikespelle stuhkka.

Jagi 2006 arkeologalaš roggamat čujuhedje, ahte rituálalaš doaibma leai čoahkkanan Ádjásullo máttaviestaroasi viestarii álláneaddji fieltái, seamma guvlui, gos maid árámus gávdnosat ledje dáhkkon. Gotti /bohcco dávttiid, čorvviid ja bániid stuorra mearri govvida ealliid dehalaš saji sámekultuvrras. Goddi leai dehalamos fuođđu, ja maŋŋelis bohcco sadji beallelojis ruovttueallin šattai mearkkašahttin. Materiála vuođul oaffariin ledje dohkken sihke varris- ja njiŋŋálasbohccot ja maiddái nuorra oktagasat. Várra ealliin eai leat oaffaruššan buot biergosamos ja árvosamos osiid. Čoarvegávdnosiin ledje olu sámeniibbi dahje eará bastilis niibbi guođđin luottat, mat eai fuomášuvvon eará dáktegávdnosiin. Nubbin eanemus dáktemateriálas ledje sávzza/gáicca dávttit ja bánit. Sávzageahčus Anára guovllus duon áigge ii lean diehtu, muhto diehtit, ahte dat leai mihtilmas Várjjat guovllus, gosa anárašsámiin leat čavga oktavuođat. Gávdnosiid vuođul sávzzat dahje gáiccat leamašan goit muhtun veardde Anáresge. Erenoamáš lea, ahte várra Ádjásullui eai leat oaffaruššan guliid.

Ádjásuolu otne

Àddjá. Govva: Pasi Nivasalo/MH.

Ádjásullo rolla Anára sámiid bassi báikin nuppástuvai fáhkka 1600-logus sámiid kristtalašoskui jorgalahttima mielde. Mearkkašahtti jorgalahttinbarggus leai Anára vuosttas girku huksen Pielpajávrái jagi 1646. Kristtalašoskku boahtin sámiid guovdu nuppástuhttii čielgasit siiddaid, dahjege sámegiliid siskkáldas vuogádaga ja eanáš oasis heaittihii sámiid dološ rituálaid hárjeheami. Oassi anáražžain goit seailluhii boares jahkkomáilmmis, dahje osiid das, kristtalašoskku bálddas. Ádjásullo ledje oaffaruššan oktonas olbmot ja sogat ovtto 1800-logu rádjai, ja oaffarbáikkiide diehtit bukton bohccočorvviid velá 1870-logus. Báikkálaš máinnasárbbi mielde guolásteaddjiin leai dáhpin bálkestit Ádjásullo lahkosiin Anárjávrái šlántta ja sávvat muttát biekkaid. Ođđa, turismii gullevaš dáhpekultuvrras muitalit turisttaid bálkestan šlánttat sullo juvvii.

Ádjásullos lea dálá áigge mearkkašupmi sámiid bassi báikin, arkeologalaš ja turismačuozáhahkan. Ádjásuolu lea dehalaš oassi anársápmelaš kulturárbbi, ja dat lea báikkálaš olbmui dehalaš etnihkalaš identitehta dáfus. Ádjásullo lea evttohan UNESCO máilmmiárbečuozáhahkan dan kultuvrralaš árvvuid dihte. Sullos galgá láhttet dan kultuvrralaš mearkkašumi árvvus atnimin ja gudnejahttimin.

Loga lasi sámiid máilmmigovva ja mytologiija

Gáldut:

  • Harlin, Eeva-Kristiina. 2007. Anár 53 Ukonsaari osteoarkeologinen analyysi.
  • Itkonen, T. I. 1948. Suomen lappalaiset vuoteen 1945. II oassi. WSOY. Porvoo.
  • Norokorpi, Y. & Ojanlatva, E. 2006. Ukonsaari Island. Lapland, Finland. Protected Areas and Spirituality. Proceedings of the First Workshop of the Delos Initiative. IUCN, Barcelona, Spain. s. 165-173.
  • Okkonen, J. 2007. Archaeological investigations at the Sámi sacrificial site of Ukonsaari in Lake Inari. Fennoscandia archaeologica XXIV. s. 29–38

Bielbajávrri meahccegirku historjá

Bielbajávri lea Anára boares guovddášbáiki. Meahccás jávrri gáttis lei dolin Anára dálvesiida, gosa olbmot čoahkkanedje dálvái ássat. Dálvesiidda oktavuhtii huksejuvvon meahccegirku jagis 1760 lea okta Davvi-Lappi boarráseamos visttiin. Rukseslágan girku ceaggá juovas ja dan birra šaddet čáppa soagit. Girkogiettis lea luondduniitu.

Bielbajávrri meahccegirku. Govva: Tuija Kangasniemi/MH.

Bielbajávrri muoras huksejuvvon meahccegirku lea nubbi girku dákko. Ovddit girku gárvvásmuvai 1646:s, ja dat lea ollásit jávkan. Dálvesiiddasge eai leat báhcán go eanaiduvvan bázahusat soames visttis. Bielbajávrri meahccegirku oktan birrasiiguin lea riikkadásis mearkkašahtti kulturhistorjjálaš biras. Dat lea juogustuvvon maiddái eanagottidásis divrras duovddaguovlun.

Bálvalusat

  • Bielbajávrri meahccegirkui sáhttá oahpásmuvvat birra jagi.
  • Girkui sáhttá oahpásmuvvat nuvttá.
  • Bielbajávrri meahccegirkui sáhttá iešráđálaččat oahpásmuvvat.
  • Guovllus leat beaivestohpu ja dolastallanbáiki.
  • Guovllus eai leat bálvalusat lihkadanlápmásiidda.

Bielbajávrris šaddá Anára guovddáš

Anárjávrri birrasiin leat don doložis ássan anáraččat. Anáraččaid deháleamos ealáhusat ledje guolástus ja meahccebivdu. Boazodoallu lei smávvahápmásaš, ja bohccuid atne vuosttažettiin noađđeheargin ja geassinvuojánin.

Anáraččaid eallinvuogis hui guovddážis lei jahkodatjohtin. Giđa rájes gitta čakčii bearrašat johte orohagas nubbái meahccebivdo- ja guolástanvejolašvuođaid mielde. Dálvái bearrašat ja sogat goittotge čoahkkanedje ovtta orohahkii, dálvesiidii. Dálvesiida lei sosiálalaš eallima guovddáš, gosa maiddái gávpealbmát, báhpat ja vearuheaddjit bohte. Anára dálvesiida sirdojuvvui 1600-logu álggogeahčen Bielbajávrái, mas šattai Anára guovddášbáiki guhkes áigái.

Bielbajávrri vuosttas girku

Lei nappo lunddolaš ahte Anára vuosttas girku huksejuvvui aiddo Bielbajávrái. Fáldi oaččui 1642:s mearreruđaid ja lobi hukset čáppa muorragirku. Girku čábbodagas eai leat seilon dieđut iige dat lean sturrodaga dáfus (6,9 x 5,5 mehtera) go kapealla. Juo gárvvásmuvadettiin dat lei menddo gárži anáraččaid dárbbuide. Maiddái báhpa lei váttis oažžut báikegoddái, dasgo sutnje ii lean fálus albma ássanbáiki. Báhppa finaige Anáris dušše oktii dahje moddii jagis.

Bielbajávrri meahccegirku. Govva: Pasi Nivasalo/MH.

Girkostallamat ledje duon áigge mearkkašahtti dáhpáhus. Dat biste dálvit vahkus beannot vahkkui ja geassit guokte dahje golbma beaivvi. Girkostallamiid áigge olbmot ásse girkostobuin, mat ledje huksejuvvon girku birastahtti girkogieddái. Girkostallamiid oktavuođas dikšojuvvojedje vuoiŋŋalaš áššiid lassin maiddái áiggálaš áššit: báhppa ja luhkkár čuvgiiga álbmoga ja oahpaheigga mánáid, lágiduvvojedje márkanat, guddojuvvojedje vearut ja dávjá maiddái dollojuvvojedje gearregat.

Ođđa girku

Ođđa girku huksen šattai áigeguovdilin 1700-logu gaskkamuttus, go boares girku lei beassan sakka lisagit. Bielbajávrri dálá girku huksegohte 1752:s ja dat gárvvásmuvai 1760:s. Ođđa girku huksejuvvui várra boares girku ala, dego duon áigge lei vierrun.

Girku lea hámi dáfus measta dássesoajat ruossagirku. Sturrodaga dáfus dat lea davil lulásguvlui 14 mehtera ja nuorttil oarjjásguvlui 13,6 mehtera. Oarjjabealesoajá joatkkan huksejuvvui 1760 - 1766 sierra biellodoardna, man vuolágeahči doaibmá girku feaskkirin. Lovttat leat davábeale- ja oarjjabealesoajáin. Geađgás girkoeatnama birastahttá čehpet dahkkojuvvon riddaáidi. Girku lahkosiin ii leat hávdeeana, dasgo váinnit hávdáduvvojedje lagas Hávdeanasulluide návddiid dihte.

Girkus fuolahedje guhká, muhto 1800-logu gaskkamuttu rájes dan dikšumis ii šat nu beroštuvvon. Girku beasaige sakka lisagit iige dat lean maŋŋelis šat oppa divvumisge. Olbmot bohte dan oaivilii ahte ođđa girku galggai huksejuvvot buoret johtolatoktavuođaid gurrii Juvdujoga njálbmái, gosa dálá Anára márkan lei šaddagoahtán. Ođđa girku gárvvásmuvai 1888:s, ja dan maŋŋá Bielbajávrri girku bázii eret anus.

Ođđasit ealáskeapmi

Bielbajávrri girku váldojuvvui fas atnui 1940:s. Anára márkana girku lei duššan seamma jage dálvesoađi bombemiin, ja Avvila rohkosviesus lei dahkkojuvvon gaskaboddosaš girku. Gieldalaččat jurdiledje goittot doallat mihcamaripmilbálvalusa Bielbajávrris. Dát šattai dasto vierrun. Dán áigge girkus dollojuvvo ipmilbálvalus maiddái beassážiid áigge. Vihahangirkun dat lea oalle bivnnut.

Girku lea lága vuođul ráfáidahtton dološbázahus. Girkogiettis leat leamaš dolin 30 - 40 girkostobu ja báhppal, mat leat measta ollásit jávkan. Museovirasto ordnii girku árbevirolaš bargovugiiguin 1975 - 1976. Dan maŋŋá girku lea dađistaga divoduvvon ja ordnejuvvon.

Govva: Tuija Kangasniemi/MH:

Girkogiettis gávdnojit máŋggalágan šaddošlájat, ja Meahciráđđehus lea dahkan guovllu várás dikšunplána. Girkogietti leat láddjen loahppageasis álbmogasbargun jagi 2000 rájes.