Vánddardeapmi Meallun Fatnasiin johtin Oaidnámušat ja várdádanbáikkit Čuoigan Guolásteapmi Meahcástit. Murjet ja čoaggit guobbariid.

Maid Čeavetjávrri-Njávdáma guovllus sáhttá dahkat?

Vázzit merkejuvvon johtolaga mielde

Guovllu lundui sáhttá oahpásmuvvat maiddái iežas bálgáid mielde. Guovlu laktása davvin čavgadit Gáldoaivvi meahcceguvlui, man čađa mannet guokte Čeavetjávrris álgi johtolaga. Čeavetjávrri-Njávdáma guovllu máttabealde álgá Váhčira meahcceguovlu.

Meallut ja suhkat

Njávdánjoga boršos guoikkaid ja Čeavetjávrái luoiti jogaid ja jávrriid bokte mannet meallunjohtolagat. Čáhcejohtolagat mannet buiga meahcis: lagamus geidnui lea máŋga kilomehtera. Lohkameahttun jávrrit heivejit bures maiddái suhkamii.

Njoammeloaivi. Govva: Pasi Nivasalo

Geahčadit oaidnámušaid ja várdát

Ullovári ja Vainnasoaivvi alde Sámebálgá guoras oaidná bures birrasiid čáppa duovdagiid. Go gakcu Njoammeloaivvi (Njuámmiluáivi, anárašgillii) ala, de doppe lea hui várddus badjel Čeavetjávrri.

Nuortalaččaid árbevierrodállu lea Čeavetjávrri gilis. Árbevierrodálu boares biergasat ja čuovgagovat muitalit nuortalaččaid historjjás ja kultuvrras. Dálus oahpistit ja vuvdet árbevirolaš nuortalaš dujiid. Árbevierrodállu lea rabas geasi áigge.

Čuoigat meahcis

Guovllus oažžu čuoigat friddja. Rukses vinjuruossaiguin merkejuvvon Čeavetjávri-Buolbmát -čuoiganjohtolat manná buiga meahcis: láhttovuođđu ii dulbmojuvvo jeavddalaččat ja čuoigi sáhttáge šaddat gálbbardit obbasis goittot oasi mátkkis. Fuolahusbargguid ja báikkálaš ássiid johtima geažil leat mohtorgielkámáđijat, maid sáhttá geavahit, go lea čuoigga jođus ovdamearkka dihte muohttagis, mii ii guotte.

Guolástit

Guovlu geasuha čázádagaidis dihte guolásteaddjiid. Guovllus oažžu oaggut áŋkoriin ja bilket almmá lobi haga, ii goittot luossa- ja čuovžačáziid guoika- ja rávdnjesajiin. Eará guolástusa go áŋkoriin oagguma ja bilkema várás 18-64 -jahkásaš olmmoš galgá máksit guollenáliiddikšunmávssu (www.eraluvat.fi, suomagillii) ja oastit áššáigullevaš guolástanlobi. Anára guovllu lohpi nr 1564 gokčá eanaš ádjagiid, jogaid ja jávrriid Anára gieldda siste. Njávdánjoga várás galgá leat guolástanlohpi nr 1565 (www.eraluvat.fi, suomagillii). Njávdánjogas leat golbma guolástanguovllu, juohke lohpimearri lea rádjjet. Njávdánjogas gávdno luossa, dápmot, hárri, čuovža, vuskkon, hávga ja njáhká - dábáleamos sálašin lea hárri. Čeavetjávrri guovllus čáziid váldoguollešlájat leat hárri, hávga, vuskkon, čuovža ja rávdu.

Lobiid vuvdet earret eará Meahciráđđehusa bálvalanbáikkis Avvilis ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siiddas.

  • Guolásteaddji: dárkkis guolástusráddjehus "kalastusrajoitus.fi!" (https://kalastusrajoitus.fi/#kalastusrajoitus, suomagillii). 

Gyrodactylus salaris -luossaparasihtta ii leat vel leavvan min divrras, Jiekŋamerrii luoiti jogaide. Loga lasi.

Meahcástit

Čeavetjávrri-Njávdáma guovlu gullá guovtte lohpeguvlui: 1605 Njávdán ja 1606 Váhčir (www.eraluvat.fi, suomagillii). Guovlluide vuvdet jándoriid mielde ráddjejuvvon meari smávvafuođđolobiid, maiguin olgobáikegoddelašge sáhttá bivdit meahcástanáiggiid olis rievssaha, njoammila, smávvanávddiid ja čáhcelottiid. Guovllu lahkosiid duoddariin leat rievssateatnamat, maidda lea álki beassat. Boazodoallu lea guovllus mearkkašahtti ealáhus, ja nuba vuodjeleaddji beatnagiin meahcásteapmi lea gildojuvvon. Dán guovtte guovllus sáhttet leat boazodoallobargguid geažil ain áiggiid mielde molsašuddi ráddjehusat.

Čeavetjávrri-Njávdáma guovllus báikkálaš meahccebivdiid deháleamos sálašeallit leat ealga ja rievssat. Báikkálaš olbmuin máŋggas gárdot guovllus rievssahiid ruovttudárbbuide. Meahccebivdu lea luondduturismasuorgin guovllus easkka ahtanuššamin. Eanodaga, Anára ja Ohcejoga gielddain fásta ássi olbmuin lea friddja meahcástanvuoigatvuohta iežaset ruovttugieldda stáhtaeatnamiin.

Lobiid vuvdet earret eará Meahciráđđehusa Avvila bálvalanbáiki ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida.

Murjet ja čoaggit guobbariid

Guovllu murjjiin sáhttá máinnašit luopmána, joŋa, sarrida ja čáhppesmuorjji. Oppa guovllus oažžu friddja čoaggit murjjiid ja guobbariid. Gusaguobbarat leat valjis - ja daid lea hárve máhtu bilidan.

Vuojadit

Čázit leat virkkosmahtti galbmasat geassit báhkaid áiggege. Jávregáttiin sáhttá deaividit hui buriid luondduvuojadangáttiid, muhto guovllus ii leat almmolaš vuojadangáddi.

Guollenáliiddikšun-
máksu 

Guolásteaddji (18-64 jáhkásaš) - máksá guollenáliiddikšunmáksu 
(www.eraluvat.fi, suomagillii)