Ovdahistorjjá birra

Gálddoaivvi meahcceguovllus lea ássojuvvon dan rájes, go maŋimušge jiehkki geassádii eret guovllus. Goddebivdu, guolástus ja meahccebivdu ledje vuosttas ealáhusat. Dasto goddebivddu sadjái lea boahtán boazodoallu.

Ja historjjá birra

Gálddoaivvi meahcceguovllus leat ássan golmma sierralágan siidda olbmot. Ohcejohka lei 1600-logu loahpa rájes davvisámi siida. Anár lei vuovdesámi siida, mas guolástus lei álgoálggos deháleamos ealáhus; maŋŋelis guolástus šattai čáhkket saji boazodollui. Njávdáma siida gulai nuortasiiddaide, ja doppe seaillui guhkimus beallenomáda eallinvuohki njeljiin jahkodatbáikkiin.

Don doložis olbmot ledje johtán Norggas: Jiekŋameara rittus johte bohccuiguin geasi áigge, doppe guolástedje ja fitne márkaniin gávppašeamen. Rádjegiddemat 1800-logus čuhce olbmuid johtimii. Go Suopma šattai iehčanas riikan, de guovllu olbmot johtigohte eanet Suoma guvlui; iešalddes ná dáhpáhuvai easkka dalle, go geainnut gárvvásmuvve.

Maiddái presideanta Urho Kekkonen finai ain Sámi reaissuinis Gálddoaivvis vánddardeamen. Gálddoaivvi ja Muttošjávrri bálgosat ledje jagi 1957 rájes vuorjan duššás cagganáiddi áiduma bálgosiid ráji ala. Fitnu ovdánišgođii 1960:s, go presideanta Kekkonen lei guolásteamen Vuopme-Gáldojávrris. Badjealbmát bukte oidnosii logiduhát heakka ealu - geanba diekkár eallu livččii guođđán galmmasin. Mearreruhta juolluduvvui, ja áidi ceggejuvvui jagiid 1962 - 1963.

Otnábeaivi

Meahcceguovllus eai ása fásta olbmot; gaskaboddosaš atnui oaivvilduvvon visttit gal leat valjis: leat nuortalaččaid guollebarttat, badjeolbmuid gámppát, ja ávdin- ja láigostobut. Boarráset kárttain oidnojit ollu rievssatgoađit, guollebarttat ja eará barttat, mat leat dalle goas nu huksejuvvon vahkuidge bisti meahccevánddardemiid várás. Áigi lea loaktán dáid visttiid: dál dat čužžot jaska meahcceguovllu ráfis. Báikkálaš ássit johtet ainge guolásteamen ja rievssahiid bivdimin meahcceguovllus čuđiid jagiid boares vieru mielde - dávjá goittot vulget ruovttus ja máhccet fas dohko.

Njealje bálgosa (Gálddoaivvi, Njávdáma, Muttošjávrri ja Váhčira) bohccot guhtot guovllus. Gálddoaivvi bálgosa guohtoneatnamat leat eanaš meahcceguovlo- ja jekkiidsuodjalanguovllus. Geasiáigge Gálddoaivvi bálgosa bohccot leat veaittalassii cagganáiddiid ráddjenguovllus. Čakčat bohccot čohkkejuvvojit Ánnevári biebmanáidái, mii lea Skállovári bigálusgárddi oktavuođas. Bohccot merkejuvvojit čakčat ja álgodálvvis. Skállováris leat Gálddooaivvi bálgosa boazoeaiggádiin iežaset boazogámppát, main ásset bigálusaid áigge. Bigálusaid maŋŋá bohccot dolvojuvvojit čorragiid mielde daid guohtoneatnamiidda.

Bohccuid čohkkemen Skállovári bigálusgárdái Gálddoaivvi bálgosis. Govva: Jouni S. Laiti

Maid guovllu sámegielat namma Gálddoaivi mearkkaša?

Sáni vuođđun lea sátni "gálddat". Gálddat lea sarvvesboazu, man leat gálden. 'Oaivi' fas oaivvilda njoaiddos duoddara, mii lea jorbbas alážis. "Gálddatoaivi" mii lea hállangielas otnon vuohkkasut hápmái Gálddoaivi.