Juovvás, jávrás Váhčir

Govva: Martti Rikkonen.Váhčir lea hui geađgái, ja juovaid gaskkasleat duháhat jávrrážat. Maiddái stuorra Anárjávrri guhkes geađgevuonat cáhketmeahcceguvlui. Báktevuođđu čohkiida eanaš gneaissas, mii lea vehá šattoletšaddanvuoláš go ovdamearkka dihte Anára oarjjabeale guovlluin nu dábálašgranulihtta.

Váhčira badjosat leat viehka jalgadat ja jeakkit leat vuosttažettiin meahcceguovllu máttageahčen. Guorba, bieđggosjeakkitge leat geađgái, báikkuid nu čáhccái ahte lea váttis johtit. Geađgáivuođadihte Váhčira máttageahčen leat oktilaš beahcevuovddit. Guovllu davágeažisoahkevuvddiid duššadii 1960-logus lastamáhtu. Soahkevuovddit eai leat danmaŋŋá ođasmuvvan, muhto oassi guovllus lea measta jalgat. Buot buohkanassii Váhčira meahcceguovllus gávdnojit dušše eanaš guorba eatnamiid šaddo- jaeallišlájat. Duođaid erenoamáš šlájat váilot. Jiekŋameara lagasvuohta addágoittot iežas lasi guvlui: fárrema áigge Váhčiris deaivá Jiekŋameara lottiid,ja lagas Báhčaveaijogaleahki Norgga bealde lea ásialaš, eurohpalaš ja arktalaššlájaid deaivvadanbáiki, man norgalaččat dutket viššalit.

Čáhppesčovžo váldegoddi

Anára meahcit leat čáhppesčovžo ássanguovllut. Loddi lea dego Anára geassi-dat ii oro guhká guovllus. Čáhppesčoavžžu máhccá Sápmái bárpmus Oarje-Afrihkás miessemánus ja dalán álgogeasis, go manit leat mannejuvvon beassái, njiŋŋálasat fárregohtet fas máttás. Varrásat báhcet lállit ja fuolahit čivggain. Duot giehpačáhppes loddi lea álgogeasis mehciid vánddardeaddji skihpár, mii njurggoda váruhanjienaid jeaggeravddain. Čáhppesčoavžžu liiko čielgasit Sámi meahcceguovlluid ráfái, dasgo juoba 65 % Eurohpa čáhppesčovžuin bessejit Suomas.

Haŋŋá. Govva: Markus Varesvuo

Smávvanávddiidmeahcceguovlu

Boraspiriin dušše rieban, buoidda ja neahti leat viehka dábálaččat Váhčirameahcceguovllus. Guovžanálli lea guovllu máttaoasis nanus, geatgi lea meahcceguovllus hárvenaš. Áitatvulošas njálla ii leat šat dihtton guhkes áigái. Gumppet johtalitmeahcceguovllu čađa, go johtet nuortan oarjjás.

Máŋggaláganguolit

Meahcceguovlluguollešlájaide gullet luosasogat guolit sierra hámiiguin. Guovllus lea álggurájes leamaš čuovža, dápmot, rávdu, hárri, vuskkon, hávga, njáhká, gulmmet,ruovdegulmmet ja noarsa, mii lea guovllu áidna searggeguolli. Čuovžžasgávdnojit erenoamážit Anárjávrris moanat šlájat: bodnečuovža (gođđá jogas jajávrris), riigá ja lastačuovža ja dorrečuovžahámit reaská ja reavas. Buot dáidčuovžahámiid gehččet dán áigge gullat goittotge seamma šládjii. Rávddu sierrahámiin smávvarávdu gávdno sihke Váhčira badjosiin ja Anárjávrris ja stuorrarávdufas erenoamážit Anárjávrris.

Dulvaduvvon Anárjávri

Nuppi máilmmisoađi maŋŋá Sovjetlihttuhuksegođii Báhčaveaijoga fápmorusttega ja Anárjávrri dulvadišgohte jagi 1948 rájes. Anárjávrri ledje dulvadan juo jagiid 1941-1944, muhto buođđu leiduššaduvvon soađi áigge. Dulvadandoaimmaid geažil Anárjávrri luondduguollenálitgeahppánedje sakka, ja stáhta dikšugođii jávrri guliid geatnegahttonguollegilvimiiguin. Geatnegahtton gilvimat álggahuvvojedje 1976:s, muhto juoovdal ledje guovllu čáziide gilvojuvvon guolit. Gilvindoaimmaid geažil Anárjávrái leat boahtán golbma ođđa guollešlája: jávreluossa, ránesrávdu jamáivi ja okta ođđa čuovžahápmi: planktončuovža.

Meahciráddehusa publikašuvnnat (julkaisut.metsa.fi, suomagillii)