Rávvagat koronavirusii

6.5.2022 
 

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid koronavirusii gullevaš áigedási rávvagat leat čohkkejuvvon dán siidui. Siidu beaiváduvvo, go rávvagat rivdet dárkileabbon dávdadili ja virgeoapmahašrávvagiid mielde.

Luonddus lihkadeapmi

Luonddučuozáhagain sáhttá vánddardit ja bivdit dearvvašvuođavirgeoapmahaččaid rávvagiid čuovodettiin.

Čuovo vánddardančuozáhaga iežas siidduid Lundui.fis vai oaččut diehtit mearrádusaid guovlluid guovdu. Čuovvut maiddái ávžžuhusaid gielddaid guovdu: Lundui.fis juohke čuozáhaga siiddus lea muitaluvvon, guđe gieldda guovllus čuozáhat lea. Dan maŋŋá sáhtát oahpásmuvvat dán gieldda rávvagiidda.

Buohccedikšunbiriid neahttasiidduin gávnnat dieđu guvllolaš ráddjehusain ja ávžžuhusain ja rávvagiid eará báikegottiin. Dás lea liŋka, gos gávnnat dáid siidduide: 
Guovlluid koronadilli, ráddjehusat ja ávžžuhusat buohccedikšunbiriid guovdu (valtioneuvosto.fi, suomagillii).  

DBL:a áigeguovdilis dieđut koronadilis gávnnat čujuhusas: Dearvvašvuođa- ja buresbirgejumi lágádus DBL (Terveyden ja hyvinvoinnin laitos THL) (thl.fi, suomagillii)

Luondduguovddážat, dáhpáhusat ja oahpisteamit

Dárkkis dili dan luonddučuozáhaga dahje luondduguovddáža siidduin, gosa leat mannamin. Luondduguovddážat.

Ámadadjosuoji lea buorre geavahit dilis, gos lagaškontávtta garvin lea váttis ja main njoammunriska sáhttá leat stuoris. Njoammunriska lea stuorát siste go olgun. Geavatlaš olmmošmearri lea gitta guđege saji sturrodagas ja ordnemiin.

Mearrádusat siste ordnejuvvon láidestemiin dahkkojuvvojit guvllolaš dávdadili mielde ja DBL:a ja guovllus buohccedikšunbire rávvagiid čuovvumiin. Dárbbu mielde sáhtát leat oktavuođas áššehasbálvalanbáikkiide láidestemiid dáfus. Dáhpáhusaid ja oahpistemiid dáfus čuovvut dárkilit DBL:a rávvagiid ja beaivádat iežamet rávvagiid dáid mielde.

Áigeguovdilis dilli epidemiija dásiin THL siidduin (thl.fi, suomagillii).

Vánddardančuozáhagaid ávdin-, várren- ja láigostobut

Meahciráđđehus beavttálmahttá rávvagiiddis neahtas ja stobuin das, mo koronavirusa leavvama sáhttá eastadit stohpoidjadeamis.

Stohpoáššehas unnuda iežas ja earáid dávdariskka go doaibmá ná: 

  • Ále vuolgge reisui buozasin dahje jus dus leat nuorvvo- dahje čoavjedávdamearkkat
  • Ále idjat stobus, jus dus lea nuorvvo- dahje čoavjedávdamearkkat mátkki áigge
  • Basa gieđaid fuolalaččat sáibbuin ovdal stohpui boahtima ja stobus fitnama maŋŋá
  • Ále basa lihtiid njuolga čázádagas dahje gáivvo lohki alde Njammadahte bassančázi eatnamii doarvái guhkás čázádagas.
  • Geavat giehtadesinfiserendoidosa
  • Ane álo doarvái guhkes dorvogaskka nuppiide áššehasaide maiddái dolastallansajiin, beaivestobuin ja eará vuoiŋŋastansajiin. 
  • Vejolašvuođaid mielde váldde fárrui iežat juhkančázi 
  • Ále goaskke deavdde čáhceboahtalat čáhcelihti alde  
  • Sihko alážiid idjadeami maŋŋá (geavjjat, alážat)
  • Jus dus gávnnahuvvo koronanjoammun idjadeami maŋŋá, váldde oktavuođa lagamus Meahciráđđehusa áššehasbálvalanbáikái

Meahciráđđehus ii bastte čađahit stobuin beavttálmahtton čorgema ja várremiid gaskkas stobuid eai čorge. Stobuin eai leat anus desinfiserenávdnasat, nuba váldde fárrui sáibbo ja giehtadesinfiserendoidosa.

Muitte vánddardanetikeahta!

Buotlágan Vánddardanetikeahtta ja vásttolašvuohta deattuhuvvo: álo galgá leat doarvái guhkes dorvogaska eará vánddardeaddjiide ja giehtahygieniijas galgá fuolahit bures. Makkárge vuoiŋŋastanbáikkiin ii galgga leat menddo lahka nuppiid. Maiddái vánddardanbáikkiid hivssegiin galgá muitit buori hygieniija.