Rávvagat koronavirusii

8.6.2021 dii 17.00
 

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid koronavirusii gullevaš áigedási rávvagat leat čohkkejuvvon dán siidui. Siidu beaiváduvvo, go rávvagat rivdet dárkileabbon dávdadili ja virgeoapmahašrávvagiid mielde.

Čuovo vánddardančuozáhaga iežas siidduid Lundui.fis vai oaččut diehtit mearrádusaid guovlluid guovdu. Čuovvut maiddái ávžžuhusaid gielddaid guovdu: Lundui.fis juohke čuozáhaga siiddus lea muitaluvvon, guđe gieldda guovllus čuozáhat lea. Dan maŋŋá sáhtát oahpásmuvvat dán gieldda rávvagiidda.

Luonddus lihkadeapmi

Luonddučuozáhagain sáhttá vánddardit ja bivdit dearvvašvuođavirgeoapmahaččaid rávvagiid čuovodettiin.

Lundui vuolgin lea ávžžuhahtti, go beare

  • Muittát guovtti mehtera dorvogaskka ja hygieniija vánddardantuvrrasge ja čuovut dearvvašvuođavirgeoapmahačča rávvagiid.
  • Garvve bivnnuhis vánddardanbáikkiid ja vuoiŋŋastanbáikkiid.
  • Váldde dakkár nisttiid mielde, maid ii dárbbaš ligget dolas. Máŋggain dolastallanbáikkiin leat olu olbmot. Dahje váldde viežžannisttiid muhtun turismafitnodatdoallis, guhte doaibmá álbmotmeahci dahje muhtun luonddučuozáhaga oktavuođas.
  • Jus áiggot idjadit, váldde mielde iežat idjadanrusttet. Stobuin ja lávuin ii sáhte dáhkidit doarvái guhkes dorvogaskkaid.

Lassidieđut: Dearvvašvuođa- ja buresbirgejumi lágádus DBL (Terveyden ja hyvinvoinnin laitos THL) (thl.fi, suomagillii)

Luondduguovddážat, dáhpáhusat ja oahpisteamit

Luondduguovddážiid sáhttet gártet giddet ja guvllolaš dilit molsašuddet.
Dárkkis dili dan luonddučuozáhaga dahje luondduguovddáža siidduin, gosa leat mannamin. Luondduguovddážat.

Meahciráđđehusa bargit geavahit áššehasaid ja bargoveaga dorvvolašvuođa sihkkarastimii ámadadjosujiid diliin, main ii sáhte doallat doarvái buori dorvogaskka (2 m). Meahciráđđehus fállá dárbbu mielde ámadadjosujiid áššehasaide luondduguovddážis galledeami oktavuođas.

Geavatlaš olmmošmearri lea gitta guđege saji sturrodagas ja ordnemiin. Dárbbašettiin sisabeassama sáhttá ráddjet bahkašuvvamiid garvima ja dorvogaskkaid sihkkarastima geažil.

Luondduguovddážiid galledeapmi epidemiija vuođđodásis

  • Almmolaš dorvogaska- ja hygieniijarávvagat leat fámus.
  • Oahpistemiid, álbmotdilálašvuođaid ja dáhpáhusaid oassálastimearri ii ráddjejuvvo. Ordnestallamiin fuolahuvvo buori hygieniijas ja áššehasaid bagadeamis. Oassálastit ja olmmošjoavkkut dollojuvvojit doarvái guhkkin nuppiineaset.
  • Luondduguovddážiid áššehas- ja doaibmalanjain oassálastit dollojuvvojit doarvái guhkkin nuppiineaset.

Luondduguovddážiid galledeapmi epidemiija jođálmuvvanmuttus

  • Álbmotdilálašvuođaid ja dáhpáhusaid oassálastimearri ii ráddjejuvvo. Oassálastit ja olmmošjoavkkut galget garvit lagaškontávtta nuppiideasetguin, go siste leat badjel 10 ja ráddjejuvvon olgobáikkiin leat badjel 50 olbmo.
  • Priváhttadilálašvuođaid guoská seammá ávžžuhus go earáge álbmotdilálašvuođaid.
  • Luondduguovddážiid priváhtta áššehas- ja doaibmalanjaid geavaheapmi sáhttá ráddjejuvvot. Oassálastit ja olmmošjoavkkut galget garvit lagaškontávttaid nuppiidasaset, go siste leat badjel 10 ja ráddjejuvvon olgobáikkiin badjel 50 olbmo.

Luondduguovddážiid galledeapmi epidemiija leavvanmuttus

  • Álbmotdilálašvuođaide sáhttet oassálastit eanemustá 10 olbmo siste ja 50 olbmo ráddjejuvvon olgobáikkiin. Oassálastit ja olmmošjoavkkut galget garvit lagaškontávtta nuppiideasetguin. Olgobáikkiin sáhttá lágidit 50 olbmo dilálašvuođaid, juos lanjat sáhttet juhkkojuvvot osiide.
  • Luondduguovddážat sáhttet giddejuvvot gaskaboddosaččat ollásit. 

Mearrádusat siste ordnejuvvon láidestemiin dahkkojuvvojit guvllolaš dávdadili mielde ja DBL:a ja guovllus buohccedikšunbire rávvagiid čuovvumiin. Dárbbu mielde sáhtát leat oktavuođas áššehasbálvalanbáikkiide láidestemiid dáfus. Dáhpáhusaid ja oahpistemiid dáfus čuovvut dárkilit DBL:a rávvagiid ja beaivádat iežamet rávvagiid dáid mielde.

Áigeguovdilis dilli epidemiija dásiin THL siidduin (thl.fi, suomagillii).

Vánddardančuozáhagaid ávdin-, várren- ja láigostobut

Várren-, láigo- ja ávdinstobut leat rabas, muhto várrenstobuid kapasiteahtta guvllolaččat lea ráddjejuvvon doaisttážii. Meahciráđđehus ávžžuha áššehasaide, ahte sii dárkkistit áššáigullevaš guovllu dili čuozáhaga neahttasiidduin ovdal mátkái vuolgima. Meahciráđđehus maiddái ávžžuha iežas idjadanrusttega geavaheami. Stohpovárrema šluhtten lea áššehasa ovddasvástádus. Várremiid šluhttemis čuvvojuvvojit Meahciráđđehusa gustojeaddji várren- ja šluhtteneavttut. Meahciráđđehus doalaha vuoigatvuođa rievdadusaide.

Rávvagat stohpui orusteapmái

Jus áiggot idjadit, váldde mielde iežat idjadanrusttet. Stobuin ja lávuin ii sáhte dáhkidit doarvái guhkes dorvogaskkaid (tealtá, lávvu, heaŋggoseaŋga).

Meahciráđđehus beavttálmahttá rávvagiiddis neahtas ja stobuin das, mo koronavirusa leavvama sáhttá eastadit stohpoidjadeamis.

Stohpoáššehas unnuda iežas ja earáid dávdariskka go doaibmá ná: 

  • Ále vuolgge reisui buozasin dahje jus dus leat nuorvvo- dahje čoavjedávdamearkkat
  • Ále idjat stobus, jus dus lea nuorvvo- dahje čoavjedávdamearkkat mátkki áigge
  • Basa gieđaid fuolalaččat sáibbuin ovdal stohpui boahtima ja stobus fitnama maŋŋá
  • Ále basa lihtiid njuolga čázádagas dahje gáivvo lohki alde Njammadahte bassančázi eatnamii doarvái guhkás čázádagas.
  • Geavat giehtadesinfiserendoidosa
  • Jus gosat dahje gasttát, gosa suodjái dahje geardegeavahannjunneliidnái
  • Garvve guoskamis čalmmiid, njuni ja njálmmi
  • Ane doarvái guhkes dorvogaskka eará áššehasaide maid beaivvestobuin ja eará vuoiŋŋastanbáikkiin  
  • Vejolašvuođaid mielde váldde fárrui iežat juhkančázi 
  • Váldde mielde iežat hivssetbáhpára 
  • Ále goaskke deavdde čáhceboahtalat čáhcelihti alde  

Meahciráđđehus ii bastte čađahit stobuin beavttálmahtton čorgema ja várremiid gaskkas stobuid eai čorge. Stobuin eai leat anus desinfiserenávdnasat, nuba váldde fárrui sáibbo ja giehtadesinfiserendoidosa.

Idjadeami maŋŋá:

  • Sihko alážiid idjadeami maŋŋá (geavjjat, alážat)
  • Jus dus leat nurvo dávdamearkkat idjadeami áigge, váldde oktavuođa lagamuš áššehasbálvalančuoggái
  • Jus dus gávnnahuvvo koronanjoammun idjadeami maŋŋá, váldde oktavuođa lagamus Meahciráđđehusa áššehasbálvalanbáikái

Muitte vánddardanetikeahta!

DBL:a ávžžuhusaid mielde juohkehaš riikkavuloš galgá ieš árvvoštallat iežas láhttemis ja dasa gullevaš riskka alccesis ja earáide.
Vánddardeaddjiid gánneha garvit buot lágan ealaskas vuoiŋŋastanbáikkiid, muhto ii maiddái vuolgit guhkás meahccái, gos sáhttá leat váttis beassat eret buohccádettiin.

Buotlágan Vánddardanetikeahtta ja vásttolašvuohta deattuhuvvo: Luonddusge galgá čuovvut virgeoapmahačča addán hygieniijarávvagiid: álo galgá leat doarvái guhkes dorvogaska eará vánddardeaddjiide ja giehtahygieniijas galgá fuolahit bures. Makkárge vuoiŋŋastanbáikkiin ii galgga leat menddo lahka nuppiid. Maiddái vánddardanbáikkiid hivssegiin galgá muitit buori hygieniija.

Rássegiedde- ja meahccebuollinváruhusa áigge dolastallan lea gildojuvvon. Muđuige ávžžuhat buot bivnnuheamos guovlluin garvit dolastallama, go daid ealaskas dolastallanbáikkiin sáhttá šaddat dávdariska koronavirusa dihtii.