Sáddočastasiid, buolžžaid ja balssaid meahcci

Luondu rievdá jođedettiin Bievrrašjávrri meahcceguovllu lullioasis davás. Meahci lulliravddas lea guolbanvuovdi, mas váldun lea beahci, muhto juo muhtin kilomettara geahčen váldomuorrašládjan molsahuvvá soahki. Bievrrášjávrre davábealde rahpasa viiddes báljes eatnamiid guovlu.

Govva: Risto Korkalo

Bievrrašjávrri sáddočastasat leat guovllu okta miellagiddevaččamus luonddučuozáhagain. Sáddočastasat leat meahcceguovllu sierra báikkiin, muhto eanemus daid oaidná Bievrrašjávrri davábealde. Sáddočastasa sáttogittiin šaddá čuoldalágán gaskkas ja juobe lageš.

Meahcceguovllus leat máŋggat guhkes buolžaráiddut, main mearkkašahttimusat leat Neakkeljávrres Bievrrášjávrri ja Máđerluobbala bakte Čuomajogavággái olli measta oktilis buolžaráidu ja guovllu nuortaoasis Čuvgesjoga ja Geahkkila vákkiid mielde manni buolžaráiddut. Stuora buolžžat leat dábálaččat čuđiid mettariid govdosaččat ja čohkain duolba čielggit, maid ávnnasin leat eanas roavva ja fiinna sáddu.

Stuora jeakkit leat Bievrrašjávrri meahcceguovllu váldooassin. Guovllu Bievrrašvuopmi lea okta Eanodaga stuorimus jekkiin ja okta Suoma divraseamos balsajekkiin. Balssat leat darfebolnnit, maid siste lea geassetnai jiekŋa. Bievrrašvuomis leat máŋggat balsajeakkit, main stuorimus lea moadde kilomettara guhkki ja govddimussan badjel kilomettara govddu. Dán viiddes balsaguovllus leat sulaid vihttalogi balsabolnni.

Šattolašvuođa máŋggahámatvuohta

Bievrrašjávrri meahcceguovllu sáddočastasiin šaddá čuoldalágán gaskasa lassin maid ee. čáhppesmuorji ja jokŋa. Čakčat rievssatmuorji ruoksá šearradin ja sáddočastasa šattuin dat lea okta dain, man lea álkimus dovdát. Sáddočastasiin šaddet maid sierralágán jeahkálat, ee. láivves bohccojeagil ja unnasarvájeagil.

Govva: Risto Korkalo

Bievrrašjávrri meahcceguovllu báljes eatnamiid šattolašvuohta lea máŋggahámat. Ordaráji lahka šaddá valjis čáhppesmuorji. Badjelii giccodettiin gávdno várregieldá ja čálbmes vánddardeaddji sáhttá oaidnit maid seamolruvdorási. Duottaralážiin ja bieggagaikkohatfilttiin šaddá lávccavilges fiskesjeagil, duolbadaŋas ja lieđđedaŋas.

Unna jogážiid ja stuorit jogaid guoras allarásat ja suovkalágán giittiin šattolašvuohta lea veahkadit. Giittiin sáhttá gávdnat boaresgállárási, miehtaskáhčira ja alitdiehpperási lassin maid gáibideaddji duottarhoašša.

Gálliid paradiisa

Bievrrašjávrri meahcceguovllut leat lodderiggámusat jekkiin. Suomas bessejeaddji 29 gállilottiin Bievrrášjávrri guovllus oaidná 21. Čáhcás guovlluin ádjánit rávgožat, meahkástat ja ruonájuolčoavžžu. Goikásit jekkiid gállit leat bihčosat ja buvvedagat. Cihcelottiin jekkiin oaidná moldecizážiid, lullifiskesbeštoriid ja cizohiid. Upmolcizážat, biellocizážat ja vintánat ádjánit guovdu balsajekkiid alláneaddji guolbansulložiin.

Čarkkus. Govva: Markus Varesvuo.

Bievrrašjávrri meahcceguovllu čáhceviidodagain leat dahkkon áiccastagat 17 čáhceloddešlájas. Dábálaš vuojašlottiid lassin guovllu čázádagain sáhttá gávdnat haŋŋá, njurgo dehe njunálaga. Njuvččaid oaidná dávjá boradeame, muhto daid beassi lea dábálaččat jeaggeoasis, masa lea váddáseamos beassat. Badjánettiin duoddarii lottiid mearri unnu sakka. Várrečohkain ja duottaralážiin vánddardeaddji sáhttá oaidnit állahiid, gironiid ja láfoliid ja bávtte nalde fáktejeaddji boaimmáža. Muhtin jagiid guovllus sáhttá oaidnit maid skulffiid

Eanas Bievrrašjávrri meahcceguovllu lottiin leat bárbmolottit. Dálvvi mielde bárbmolottit girdilit unnánaččaid luksa guvlui bárbmui ja Bievrrašjávrri guvlui báhcet dušše guovllu árktalaš diliide buoššuduvvan dálvelottit. Dálvet meahcceguovllus orrot ee. čáihni, vuovdegaccet, gaccepaš sihke guovssat, rievssat ja giron. Go bárbmolottit mannet, dálvemeahcci lea hui jaskat.

Unnabeđožat ja unnanjiččehasažat

Bievrrášjávrri meahcceguovllu hárvenaččamus njiččehas lea njálla, man lávdu lea ollá Eanodaga ja Ohcejoga duoddariidda. Suomas leat dušše moadde njála. Njálaid dábálaččabut Bievrrašjávrri meahcceguovllus leat geatki, albbas, gumpe ja guovža, muhto dátnai beahtoeallit leat hárvenaččat. Dábálaččamus beađut leat unnabeđožat nirpi, buoidda ja miŋka.

Bievrrašjávrri meahcceviidodagain orodit seamma unnanjiččehasažat go eará sajesnai Duottar-Sámis. Njiččehasaid mearrái váikkuha birrasa šattolašvuohta: mađi šattolaččat guovlu, dađi eambbo leat unnanjiččehasažat. Sáhpánat, luostesáhpánat ja vuovdevándát leat dábálaččat, muhto čáhcegoaškkuid ja beaiskonjuniid mearri lea juo mihá unnit.

Meahciráddehusa publikašuvnnat (julkaisut.metsa.fi, suomagillii)