Gálddoaivvi historjá

15.9.2020
Koronavirusa geažil luonddusge lea ágga atnit dorvogaskkaid ja čuovvut earenoamáš giehtahygieniija ee. stobuin, dolastallanbáikkiin ja hivssegis fitnamiid maŋŋá. Meahciráđđehusa linnjemat ja rávvagat beaiváduvvojit, go almmolaš koronarávvagat šaddet dárkileabbon.
Geahča lassidieđuid ja čuovo min rávvagiid.

Ovdahistorjjá birra

Gálddoaivvi meahcceguovllus lea ássojuvvon dan rájes, go maŋimušge jiehkki geassádii eret guovllus. Goddebivdu, guolástus ja meahccebivdu ledje vuosttas ealáhusat. Dasto goddebivddu sadjái lea boahtán boazodoallu.

Ja historjjá birra

Gálddoaivvi meahcceguovllus leat ássan golmma sierralágan siidda olbmot. Ohcejohka lei 1600-logu loahpa rájes davvisámi siida. Anár lei vuovdesámi siida, mas guolástus lei álgoálggos deháleamos ealáhus; maŋŋelis guolástus šattai čáhkket saji boazodollui. Njávdáma siida gulai nuortasiiddaide, ja doppe seaillui guhkimus beallenomáda eallinvuohki njeljiin jahkodatbáikkiin.

Don doložis olbmot ledje johtán Norggas: Jiekŋameara rittus johte bohccuiguin geasi áigge, doppe guolástedje ja fitne márkaniin gávppašeamen. Rádjegiddemat 1800-logus čuhce olbmuid johtimii. Go Suopma šattai iehčanas riikan, de guovllu olbmot johtigohte eanet Suoma guvlui; iešalddes ná dáhpáhuvai easkka dalle, go geainnut gárvvásmuvve.

Maiddái presideanta Urho Kekkonen finai ain Sámi reaissuinis Gálddoaivvis vánddardeamen. Gálddoaivvi ja Muttošjávrri bálgosat ledje jagi 1957 rájes vuorjan duššás cagganáiddi áiduma bálgosiid ráji ala. Fitnu ovdánišgođii 1960:s, go presideanta Kekkonen lei guolásteamen Vuopme-Gáldojávrris. Badjealbmát bukte oidnosii logiduhát heakka ealu - geanba diekkár eallu livččii guođđán galmmasin. Mearreruhta juolluduvvui, ja áidi ceggejuvvui jagiid 1962 - 1963.

Otnábeaivi

Meahcceguovllus eai ása fásta olbmot; gaskaboddosaš atnui oaivvilduvvon visttit gal leat valjis: leat nuortalaččaid guollebarttat, badjeolbmuid gámppát, ja ávdin- ja láigostobut. Boarráset kárttain oidnojit ollu rievssatgoađit, guollebarttat ja eará barttat, mat leat dalle goas nu huksejuvvon vahkuidge bisti meahccevánddardemiid várás. Áigi lea loaktán dáid visttiid: dál dat čužžot jaska meahcceguovllu ráfis. Báikkálaš ássit johtet ainge guolásteamen ja rievssahiid bivdimin meahcceguovllus čuđiid jagiid boares vieru mielde - dávjá goittot vulget ruovttus ja máhccet fas dohko.

Njealje bálgosa (Gálddoaivvi, Njávdáma, Muttošjávrri ja Váhčira) bohccot guhtot guovllus. Gálddoaivvi bálgosa guohtoneatnamat leat eanaš meahcceguovlo- ja jekkiidsuodjalanguovllus. Geasiáigge Gálddoaivvi bálgosa bohccot leat veaittalassii cagganáiddiid ráddjenguovllus. Čakčat bohccot čohkkejuvvojit Ánnevári biebmanáidái, mii lea Skállovári bigálusgárddi oktavuođas. Bohccot merkejuvvojit čakčat ja álgodálvvis. Skállováris leat Gálddooaivvi bálgosa boazoeaiggádiin iežaset boazogámppát, main ásset bigálusaid áigge. Bigálusaid maŋŋá bohccot dolvojuvvojit čorragiid mielde daid guohtoneatnamiidda.

Jeagelveadji sámedállu

Jeagelveaji dállu huksejuvvui jagis 1858 Deatnoleahkái gos olbmot  leat guolástan jahkečuđiid.  Dálu ássit guolástedje ja dikšo sávzzaid dáin fiinna guovlluin. Dállu lea dál áidnalundot historjjálaš oainnáldat,man bokte oaidná, mo sámit dolin elle. Dat muitala galledeaddjii, mo lei eallit Suoma davimus davi guorba, muhto čáppa luonddus.

Jeagelveaji dállu lea čáppa sajis Deatnomiellis. Dáppe oahpásmuvat albmá sámedállui guhkkin davvin. 

Visttit dollojit lohkas, muhto šilljus sáhttá váccašit friija. Bievlaáigi heive buoremusat galledapmái. Sullii 300 mehtera duohkin lea bisánanbáiki, mii dollo anus ja rabas maiddái dálvet.  

Jeagelveaji dállu vuođđuduvvui jagis 1858, báikki alde gávdnojit mearkkat ja luottat ain boarrasut ássamis. Jeagelveadji lea seilon álgoálgosaš sajistis oktan hirsa- ja darfevisttiiguin. Dat lea riikka dásis dehálaš bázahus ja ovdamearka das, makkár lea sámedállu, mas guolástus ja šibitdoallu leat guovddážis. Dát hárvenaš ollislašvuohta lea okta fiinámus historjjálaš oaidnámušain Ohcejogas. Dat lea áidnalunddot álbmotdiehtaga dáfus maid. 

Davviguovllu eatnamat birastahttet Jeagelveaji dálu.  Dálu šillju lea divrras árbevirolaš biras.Giettis šaddet ee. alitbiellorásit, boallorásit,  davveruhtarássi, alášsáhpánrássi sihke áitatvuloš bealdosuorbmarássi ja davverásselávki.  Láddjen ja guođoheapmi addet daidda saji ja ja čuovgga. Jeagelveaji gietti ravddas šaddet oalle stuorra soagit, mat eai dábálaččat dáin guvlluin leat. Árvaluvvo, ahte soagit leat Nuorta-Finnmárkku boarrasamosat, sullii 300 jagi boarrásat.

Jeagelveaji johkasápmelaš dálu historjá

Jeagelveadji lea vuogas ovdamearka dološ sámedálus, man ássit fidnejedje áigáiboađu guolástemiin ja šibitfoaluin. Dát sámedállu lea Deanu gieddemiellis ja dan šilljus leat visttit ja dološ goahtesajit.  

Dološ bivdoolbmuid doarjjabáiki

Jeagelveajis lea ássojuvvon guhká. Deanu leahkái leat álo ásaiduvvan bivdoolbmot, geain muhtumat leat orron Jeagelveajis. Ássamis leat báhcán luottat: šilljus ja dan lahkosiin leat máŋggat goahtesajit ja  govádagat mearkan dološ vistesajiin. Man boarrásat dat leat, lea váttis diehtit, muhto doppe lea ássojuvvon goit 1600-logu rájes ja kanske juo geađgeáiggi rájes.

Eallin luonddu lahka

Jeagelveaji dállu vuođđuduvvui Ohcejoga Njuorggáma gillái jagi 1858 Davimus Sámi ásaiduhttingulahusa boađusin. Juo 1700-logus Ruoŧa gonagas arvvosmahtii ođđaássiid fárret Sápmái. Ruošša válddi áigge Sápmái buktui dállovuogádat, mii lei juo máddeleabbos Suomas fámus.  

Jeagelveaji dálu vuođđuduii sápmelaš guolásteaddji Antti Jovnnabárdni Warsi áhčis gittiid ja árbevirolaš guollečáziid lahka. Dálu birgen vuođđuduvai guolástussii ja šibitdollui ja dalle lagamustá sávzadollui. Gilvin ii lean vejolaš ná davvin, gos eana lea guorbbas.

Dálu visttit leat huksejuvvon árbevirolaš johkasápmelaš vugiin. Daid bokte fidne gova dološ luonddulagaš eallinvuogis. Áidi birastahttá šillju, mas leat guovtteoasát stohpu, darfegoahti, muorraskadjá, biergoáiti, guollebuvri, guolástan- ja bivdoneavvut, luovvi ja gáivvo. Eanáš visttit leat huksejuvvon hirssas. Visttiin lea árbevirolaš darfe- dahje fiellogáhttu.

Ávdinstohpu šaddá sámekultuvrra muitomearkan

Warsi soga olbmot ásse Jeagelveajis 1970-logu rádjai. Musealágádus osttii dálu jagis 1981 vai dállu bisošii johkasápmelaš kultuvrra muitomearkan. Oassi visttiin lei juo gillán das go doppe ii lean ássojuvvon. Dál visttit leat divvojuvvon. Meahcceráđđehusa luonddubálvalus hálddaša ja fuolaha dál dálus.

Áigeguovdilis dieđut

Meahcceráđđehusa luonddubálvalus ordnii geasset 2015 Jeagelveaji visttiid ja njáskkai šillju. Ráhkkanusat, mat ledje fuonimus ortnegis, leat divvojuvvon. Meahcceráđđehus leamaid kárten šillju šattuid ja ráhkadii kártema vuođul guvollu dikšunplána.  

Dálu elerávdnjevuogádat ođasmahttui čakčat 2015. Divoduvvon váldovisti liggejuvvo vai gáhttu ja láhttivuolle bissot ortnegis. 

Geassit 2016 Jeagelveaji giettis dollojuvvui WWF eaktodáhtolašleaira. Vahku áigge ceggejedje doalu birra vážosáiddi ja vesáluvvan gieddi njáskojuvvui. Šillju lavdnjegoahtái skáhppojedje ođđa lavnnjiid.

Geassit 2017 ožžo goahtái ođđa lavnnjiid ja ceggejedje váldogeainnu lusa lahkonan- ja báikeoahpistantávvaliid. Doalu šilljobirrasa ledje sávzzat dikšumin. Dát lihkostuvvan geahččaleapmi jotkojuvvo boahttevuođas.

Eará fierbmebálvalusat