Giehtaruohttasa johtolagat

11.8.2019
Goapmajohka ávdinstobu kamiidna ii leat anolaš, dan dihte ii gánnet ligget.
Govva: Seija Olkkonen.

Vánddardanjohtolagat ja bálgát

Meahccereaissuid vuolginsajit

  • Gilbbesjávrri guovllu geinnodagaide ja Kalohttageinnodahkii beassá máŋgga sajes Gilbbesjávrri gilis.
  • Bearajávrres vuolgá geinnodat Áillahasjávrái.
  • Iittus lea luonddubálggis.
  • Retkikartta.fi (suomagillii)

Luonddubálgát

  • Iittu luonddubálggis, 500 m vuolgá Iittus sulaid 50 km Gilbbesjávrres luksa. Luonddubálgá oahpástagain oahpásnuhttojuvvo balsajeaggi. Iittu balsajeaggi lea jekkiidsuodjalanguovlu, mii geavahuvvo maid oahpahus- ja dutkančuozáhahkan.
    • Bálvalusat: čuozáhatoahpástagat, rasttildanmuorat, bálgá geažis leat beaŋkkat.
  • Gilbbesjávrri Vánddardanguovddážis vuolgi 5 km guhkkosaš Sáná luonddubálggis johtá Sáná birra oarjjil Skirhasjoga rastá Jiehkkážii, mas mohkastuvvo ruoktot Gilbbesjávrái. Bálgá olis oahpásnuhttojuvvo guovllu lundui ja historjái.
    • Bálvalusat: Bálgá oahpistangihppagiid oažžu luonddudálus ja Gilbbesjávrri vánddardanguovddážis.

Eará johtolagat

  • Gilbbesjávri-Háldi -geinnodat lea oassi Kalohttageinnodaga. Kalohttageinnodat, mii lea ollislaččat 800 km guhkki, vuolgá Norgga Guovdageainnus, Suoma beallái geinnodat boahtá Somášjávrre buohta ja manná Gilbbesjávrri bakte ja ollá Ruoŧa Huhttána rádjái ja Norggas Sulisjjelmmá rádjái. Gilbbesjávri-Háldi -geinnodat lea sulaid 55 km guhkki. Geinnodat vuolgá Gilbbesjávrres Giehtaruohttasa meahci guvlui ja mohkasta gaskkas maid Norgga bealde. Bihčosjávrre buohta geinnodat suorrána Somášjávrre ja Háldi guvlui.
  • Golmma váldegotti rádjemerkii vuolgá Gilbbesjávrri gilis 11 km guhkkosaš bálggis.
    • Bálvalusat: Ávdinstohpu Guohkkemašjávrres
    • Oaidnámušat: Mallá luonddumeahcci, Gihccejoga gorži, Golmma váldegotti rádjemearka.
  • Sáná bálggis vuolgá Gilbbesjávrri vánddardanguovddážis. Ruoktot sáhttá máhccat seamma bálgá mielde, ruoktot boađedettiin sáhttá mannat Sánájávrre beaivestobus, goas geinnodaga guhkkodahkan šaddá 12 km, muđuid geinnodaga guhkkodat lea 8 km.
  • Čáhkaljávri - Sánájávri - Sáná -geinnodat vuolgá Gilbbesjávrres Čáhkaljoga mielde Čáhkaljávrái. Doppe máhccojuvvo ruoktot Sáná vuollái, gos mátki joatkahuvvá Sánájávrre beaivestohpui. Sánájávrres sáhttá máhccat ruoktot Gilbbesjávrái vaikko Sáná čohka bakte. Geinnodaga guhkkodat molsašuddá geinnodatválljemiid mielde 9 - 12 km.
    • Bálvalusat: Beaivestohpu Sánájávrres
    • Oaidnámušat: Sáná, Čáhkaljávrre gorži
  • Čoalmmivári bálggis Čoalmmivári luottas Gilbbesjávrri luonddudálus 200 m davás. Čoalmmiváriluotta galgá vuodjit 200 m, bisánanguovlu ja oahpistandávval leat sahájáffobálgá geažis. Mátki ovtta guvlui Čoalmmivári alážii lea sulaid 800 m, ja loktaneapmi gárta 120 m. Ruoktot máhccan lea seamma johtolaga.
    • Oaidnámušat: Oainnus Čoalmmiváris Suoma, Ruoŧa ja Norgga duoddariidda, dego Mallá, Sáná- ja Bárrásduoddariidda sihke Gilbbesjávrri gillái ja Čáhkaljávrái.

Čuoiganjohtolagat

Gilbbesjávrri birrasiin leat fuolahuvvon láhtut, main okta lea čuovggahuvvon. Meahcceguovllus sáhttá čuoigat mohtorgielkkáin vuddjojuvvon fuolahangeinnodagaid mielde. Dat mannet ee. Háldái, Somášjávrái ja Loassojávrái. Dát geinnodagat leat dihkkáduvvon, muhto daid ortnegis ii leat sihkarvuohta.

Čáhce- ja meallunjohtolagat

Boazoeatnu - Leahttáseatnu, 100 km

Boazoeatnu - Leahttáseatnu -johkajohtolat lea earenoamáš buorre johtolat gáibideaddji mellui. Dán meallunjohtolaga oppalašguhkkodahkan šaddá 100 km ja allodaterohus 265 m. Vai beassá johkajohtolahkii galgá fanas dehe kanohtta fievrriduvvot álggos omd. Boazojávrái, gos meallunreaissu sáhttá álggahit Boazoeanu mielde.

Johká álgá Boazojávrres Boazoeatnu-nammasažžan ja sulaid 40 km maŋŋel dasa ovttastuvvet Ropmaeatnu ja Doareseatnu ja joga namma rievdá Rádjeeatnun. Johkaguora eatnamat leat álggos guorba juovahagat ja oba johkajohtolaga gahččanallodagas boahtánai bealli vuosttáš goalmmádasa mátkkis. Johtolaga gaska- ja loahppaoasis eatnamat runodit ja johkajohtolaga loahppaoasis váldun leat guhkes savvonat.

Boazoeatnu - Leahttáseatnu -johkajohtolat ii ávžžuhuvvo álggahalliide. Johtolaga luoitin gáibida hárjánange meallus buori ovdaráhkkaneami. Ovdal mátkái vuolgima gánnáha čielggadit eanu čáhcedili omd. guovllu girdifitnodagain. Garra dulvvi áigge eatnu lea heakkavárálaš ja go čáhci lea coahkáseamos muttos dat lea liiggás goikkis ja geađgái.

Johkajohtolaga guoras leat máŋggat ávdinstobut ja guokte fanasstáffu. Johtolaga olis gávdnojit Megonjávrre, Boazojávrri, Jogašjávrri, Deatnomuotkki, Hirvásvuohpi ja Isokurkkio ávdinstobut sihke Cáicejoga ja Njávkanjoga stáffut.

Mohtorgielkámáđijat

Virggálaš mohtorgielkámáđidja mánná Gilbbesjávrres Heahttái. Dat ovttastuvvá máđidjii, mii manná Viššahis Ávžžášjávrái. Guovllus mannet maid mohtorgielkámáđijat, main lihkadeapmái dárbbahat sierralobi ja báikkálaš ofelačča. Lassidieđut ja lobit  Duottar-Sámi luondduguovddážis ja Gilbbesjávrre luondduguovddážis.