Giehtaruohttasa johtolagat

2.7.2021
Giđđadulvi doalvvui Vuopmegašjoga šaldi Kalohttageinnodagas ja ođđa huksejuvvo easkka 2022. Vuopmegašjoga rastá ferte dál gállit.

 

Máđijat ja vuolggasajit

Giehtaruohtas lea boazodoalloguovlu, ja boazoáiddiid vehkiin bohccot bissot rivttes guohtunguovlluin. Jos rabat áideuvssa, muitte gokčat dan maiddái. Áideuksa sáhttá leat rabas maiddái man nu siva dihtii, dalle dan galgá guođđit rabas. Loga lasi vánddardeamis boazodoalloguovllus.

Gilbbesjávrri luondduguovddáš, Gibbesjávrgeaidnu 14145, 99490 Gilbbesjávri

Malla luonddumeahci parkerensadji, Gibbesjávrgeaidnu 14850, 99490 Gilbbesjávri

Iitto, geainnu E8/VT21 parkerensadji, Gibbesjávrgeaidnu 9914, 99470 Eanodat

Sihkkelastinmáđijat

Meallunmáđijat

Čuoiganláhtut

Dálvemáđijat

Mohtorgielkáluottat

 


 

Čoalmmeváriid ala gakcun, 1,2 km ovtta guvlui

Suttes eatnama áigge, johtináigi sullii 1 dmu 

Čoalmmeváriid ala johtán máđija mielde beasat geahčadit Gilbesjávrri fiinna eanadagaid, Malla ja Sáná sihke Norgga ja Ruoŧa beale stuorra duoddariid.

Vuolggasadji

Čujuhus: Čoalbmevárgeaidnu 31–47, 99490 Eanodat
Koordináhtat: WGS84 lat: 69° 00.7023' lon: 20° 52.7219' 
ETRS-TM35FIN P: 7667868 I: 255660

Oaidnámušat

Oaidnámušat Čoalmmeváriin Gilbbesjávrri badjel Suoma, Ruoŧa ja Norgga duoddariidda sihke Gilbbesjávrri gillái ja Čáhkáljávrái. Čohkas oidnojit Malla duoddarat, Norgga bealde oidno čohka Bárrás ja Gilbbesjávrri gáttis ceaggán Sáná. 

Máđidjačilgehus

Máđidjamerken: 40 cm stoalpput maid geažit leat oránššat.
Bálggis Čoalmmeváriid ala johtá vuos 800 m sahájáffobálgá mielde, dasságo Čoalmmeváriide čujuhan galba oahpista olgešguvlui lagešvuovdái. Čuovo stoalppuid maid geažit leat oránššat. Lagešvuovddis bálggis loktá ceggosit, ja vári ala ferte goargŋut bávtti mielde. Máhca ruovttoluotta seamma máđija mielde. 

Fuomáš

Luoddaearuin leat heajos merkemat, nuba máđija galgá čuovvut dárkilit. 

Čáhkáljávrri bálggis, 3,3 km riekkesmáđija

Suttes eatnama áigge, johtináigi sullii 1–2 dmu 

Čáhkáljávrái doalvu máđidjii lea lebbejuvvon čievra, muhto goargŋun lea báikkuid ceakkus. Sáná ceaggá almmiravddas Čáhkáljávrri oarjedavábealde. Giliguovddážii dolvon bálgá guoras lea čáppa Čáhkáljávrri gorži. 

Vuolggasadji

Čujuhus: Gilbbesjávrri luondduguovddáža parkerensadji, Gilbbesjávrgeaidnu 14145, 99490 Gilbbesjávri
Koordináhtat: WGS84 lat: 69° 00.7055' lon: 20° 53.4364'
ETRS-TM35FIN P: 7667826 I: 256134

Vánddardanráhkadusat

Gilbbesjávrri luondduguovddáš bálvala rabasáiggiin. Čáhkáljávrri gáttis lea rabas dolastallansadji, muorravisti ja goikehivsset. Váldde fárrui iežat hivssetbáhpára ja ruskaseahka. Gáttis lea goahti ja stohpu maid sáhttá láigohit. Čáhkáljávrri ráhkadusaid bajásdoallá ja láigoha Kilpisjärven Ladut ry (kilpisjarvenladut.fi). 

Oaidnámušat

Čáhkáljávri, Čáhkáljoga gorži, oaidnámušat Sánái ja Gilbbesjávrái.

Máđidjačilgehus

Máđijamerken: 40 cm stoalpput maid geažit leat oránššat. Oahpistangalbbat luoddaearuin.
Johtinhálti: Čáhkáljávrri máđija vuolgá Gilbbesjávrri luondduguovddáža parkerensajis, gos dan johtá luonddu mielde buoremusat vuostebeaivái. Máđijas leat máŋggat viehka ceakkus gakcumat ja njiedjamat. Jávrri gáttis lea dolastallansadji. Máđija johtá Čáhkáljoga badjel dan čáppa goržái. Doppe bálggis njiedjá Gilbbesjávrri giliguovddážii, gos beassá vázzingeainnu mielde ruovttoluotta luondduguovddážii. Ovtta guvlui mátki Čáhkáljávrái lea 1,2 km ja riekkesmáđidjan 3,3 km.

Fuomášan veara

Čáhkáljávrri máđidjii lea lebbejuvvon čievra, muhto stuorra allodatearuid ja gakcumiid ja njiedjamiid dihtii dat lea hástaleaddji. Vázzinšaldi Čáhkáljoga badjel lea 115 cm govdat. Dolastallansadjái ii beasa čievrabálgá mielde, muhto dohko johtá eahpedássidis ja geađgás bálggis.

Čáhkáljávri - Sánájávrri goahti, 5,7 km ovtta guvlui

Suttes eatnama áigge, johtináigi ovdan ruoktot sullii 3–5 dmu 

Dán máđijas sáhttá geahčadit šerreš duottarjávrriid, muorahis jalgadasa ja duottareanadagaid. 

Vuolggasadji

Čujuhus: Gilbbesjávrri luondduguovddáža parkerensadji, Gibbesjávrgeaidnu 14145, 99490 Gilbbesjávri
Koordináhtat: WGS84 lat: 69° 00.7055' lon: 20° 53.4364'
ETRS-TM35FIN P: 7667826 I: 256134

Vánddardanstruktuvrrat

Gilbbesjávrri luondduguovddáš bálvala rabasáiggiin. Čáhkáljávrri gáttis lea rabas dolastallansadji, muorravuorká ja goikehivsset. Váldde fárrui iežat hivssetbáhpára ja ruskaseahka. Gáttis leat maiddái goahti ja stohpu maid sáhttá láigohit. Čáhkáljávrri ráhkadusaid bajásdoallá ja láigoha Kilpisjärven Ladut ry (kilpisjarvenladut.fi). Sánájávrri gáttis lea muorravuorká, goikehivsset ja guokte goađi, main nuppis lea glássa gáhtus man bokte sáhttá geahččat almmi. Gođiin ii oaččo idjadit. Sánájávrri ráhkadusaid bajásdoallá Meahciráđđehus.

Oaidnámušat

Čáhkáljávri, oaidnámušat Sánái ja Gilbbesjávrái ja čáppa Sánájávri. 

Máđidjačilgehus

Máđijamerken: 40 cm stoalpput maid geažit leat oránššat. Oahpistangalbbat luoddaearuin.
Máđija johtá Gilbbesjávrri luondduguovddážis Čáhkáljávrái, Čáhkáljoga šalddi badjel ja čuovvu jávrri oarjeravdda Sáná guvlui. Mátki áigge leat golbma luoddaearu, main jorgalit álo olgešguvlui ja loahpas beassat Sánájávrri gáddái. Ruovttoluotta mannat seamma máđija mielde, goas mátki boahtá oktiibuot 11,5 km. Máhccama sáhttá plánet maiddái giliguovddáža bokte, gos beassá vázzingeainnu bokte ruovttoluotta luondduguovddážii. 

Fuomáš

Máđidja rasttilda Sánájávrris golgi joga, gos ii leat šaldi. Rasttildeapmi sáhttá leat váttis go lea olu čáhci.

Gilbbesjávri - Háldi, vánddardanmáđija, 55 km ovtta guvlui

Suoidnemánu álggus čakčamánu beallemuddui, johtináigi 7–10 bv. 

Giehtaruohttasa meahcceguovllus badjánit stuorra várit, maid fiinna luonddu ja ealaskas boazosápmelaččaid kultureanadagaid čađa johtá okta riikamet eanemus hástaleaddji vánddardanmáđijain. Vánddardeami bálkkaša goargŋun juvves Háldái, Suoma alimus báikái. 

Vuolggasadji

Čujuhus: Gilbbesjávrri luondduguovddáža parkerensadji, Gilbbesjávrgeaidnu 14145, 99490 Gilbbesjávri
Koordináhtat: WGS84 lat: 69° 00.7055' lon: 20° 53.4364'
ETRS-TM35FIN P: 7667826 I: 256134

Vánddardanráhkadusat

Gilbbesjávrri luondduguovddáš bálvala rabasáiggiin. Máđija guoras leat máŋggat ávdin- ja várrenstobut, maid oktavuođas lea muorravuorká ja goikehivsset. Váldde fárrui iežat hivssetbáhpára ja ruskaseahka. Stuorimus jogaid rasttildeamis leat šalddit, muhto ráhkkan maiddái gállit. Gállingápmagat ja vánddardansoappit leat dárbbašlaččat.

Oaidnámušat

Hearkkes, áitatvuloš duottarluonddu áidnalunddotvuohta ja Suoma alimus badjel duhát mehtera allosaš várit. Dáppe lea másealgi, man stáhtaid rájit čuvvot. Duoddariin vulget logit smávva jogat, mat ovttastuvvet stuorra rávdnjin ja golget loahpas Geaggáneanu bokte Duortnus-Muonájohkii. Vánddardanmáđija guoras sáhttá geahčadit earenoamáš Čáivári, ebmui Bihčosgeavgŋá ja čáppa Megonleagi. Máđijas oaidná rámššas bákteseinniid, dego Ánnjaloanjebáktái ja ruonás luonddusuodjalanguvlui dan vulobealde.

Máđidjačilgehus

Máđidjamerken: 40 cm stoalpput maid geažit leat oránššat. Oahpistangalbbat luoddaearuin.
Kalohttamáđija vuolgá Gilbbesjávrri luondduguovddáža parkerensajis. Loga dárkilis govvádusa Kalohttamáđijas máđija iežas siidduin. 
Vánddardeami sáhttá joatkit Kalohttamáđija mielde Somášjávrri bokte Norgii Ráissa álbmotmeahccái (reisanasjonalpark.no)  ja Guovdageidnui. 

Fuomáš

Davviriikalaš Kalohttamáđija rasttilda stáhtaid rájiid. Ovdal tuvrii vuolgima galgá dárkkistit fámus lean  mátkkošteami, ráji rasttildeami sihke beatnagiid doalvuma ja buktima njuolggadusaid. 

Meahcceguovllus leat stuorra guovllut gos mátketelefovnnat eai gullo. Rabas duoddaris dálkedilit molsašuddet hui johtilit ja geassitge sáhttá muohttit. Borggas láhppon lea hui várálaš. Geassit maiddái skoaddu sáhttá hehttet oaidnima. Veahki oažžun meahccái bistá dávjá guhká. Vánddardeaddji galgá birget iehčaneaset meahcis. Mielde galget leat áššáigullevaš gálvvut, kárta ja earát dádjadangaskoamit.

Ánnjaloanji luonddusuodjalanguovllus lihkadeapmi lea gildojuvvon miessemánu 15. beaivvi ja čakčamánu 1. beaivvi gaskasaš áigge.

Sáná bálggis, 4,3 km ovtta guvlui

Suttes eatnama áigge, johtináigi 4–6 dmu 

Sáná ala dolvon bálggis fállá johttái Gilbbesjávrri fiidnámus oaidnámušaid, ja vásáhussii gullet maiddái Sáná tráhpat. Sáná alde oainnát guhkás almmiravdii rahpasan duottareanadaga ja dovddat árktalaš buhtes duottarbiekkaid.

Vuolggasadji

Čujuhus: Malla luonddumeahci parkerensadji, Gilbbesjávrgeaidnu 14850, 99490 Eanodat
Koordináhtat: WGS84 lat: 69° 03.6357' lon: 20° 46.2851'
ETRS-TM35FIN P: 7673727 I: 251943

Vánddardanstruktuvrrat

Sáná vielttis leat badjel 150 geađgetráhpa. Máđija guoras lea vuoiŋŋasteami várás goahti, goikehivsset ja muorravuorká. Váldde fárrui iežat hivssetbáhpára ja ruskaseahka. Goađis ii oaččo idjadit.

Oaidnámušat

Máŋggahámat duottaršattolašvuohta ja loddešlájat ja Sáná bákti. Eanadagat lagaš duoddariidda Supmii, Ruŧŧii ja Norgii. Šerreš dálkkis oaidnámušat leat gitta Ivguvutnii.

Máđidjačilgehus

Máđijamerken: 40 cm stoalpput maid geažit leat oránššat. Oahpistangalbbat luoddaearuin.
Máđija vuolgá bálgán masa lea lebbejuvvon čievra Malla luonddumeahci parkerensajis Sáná guvlui. Lagešvuovdis máđija loktá báikkuid ceggosit, ja ovdal goađi leat oanehis tráhpat. Jalgadasa máđija loktá álggus njoidosit hárjjis, gos sáhttá geahčadit fiinna oaidnámušaid Sáná báktái ja Šilismallai. Sáná vielttis leat dovddus Sáná tráhpat, mat leat ođasmahttojuvvon gierdevaš geađgetráhppan. Sáná alde bálggis lea geađgás. Čohka alde lea diehtojohtolatstivli ja dálkestašuvdna. Ruovttoluotta máhccat seamma máđija mielde, goas dan guhkkodat lea ovdan ruoktot 8,6 km. 

Fuomáš

Geassit galgá bissut máđija alde, vai šattolašvuohta beassá fámosmuvvat jahkelogiid bistán golaheami dagahan vahágiin. Goargŋun Sánái sáhttá leat vuorddekeahtes lossat. Dálkedilit Sáná alde leat eanet hástaleaddjit go Gilbbesjávrri allodagas vuolggedettiin. Dálki sáhttá molsašuddat duoddaris hui johtilit. Bajándálkki áigge duottarčohkaid gánneha garvit.

Sáná / Saanan luonddubálggis, 6 km, gierdomáđija

Suttes eatnama áigge, johtináigi 2–3 dmu 

Sáná luonddubálgá guoras beasat oahpásmuvvat guovllu šattolašvuhtii, eallišlájaide ja kulturhistorjái. Bálggis johtá lagešvuovddis ja jalgadasas, ja rasttilda máŋggaid smávva jogaid.

Vuolggasadji

Čujuhus: Malla luonddumeahci parkerensadji, Gilbbesjávrgeaidnu 14850, 99490 Eanodat
Koordináhtat: WGS84 lat: 69° 03.6357' lon: 20° 46.2851'
ETRS-TM35FIN P: 7673727 I: 251943

Vánddardanráhkadusat

Máđija guoras leat čuozáhatoahpistangalbbat. Bottuid várás lea goahti, goikehivsset ja muorravuorká. Váldde fárrui iežat hivssetbáhpára ja ruskaseahka. Goađis ii oaččo idjadit.

Oaidnámušat

Duottarluonddu máŋggahámatvuohta rođu gildámis jalgadasa guorbavuhtii ja smávva duottaršattuid lieđđumii. Jođát juovahagaid gaskkas golgan Skirhasjoga jassaniittus ja duottarguolbaniin, gos olbmuid luottat jahkečuđiid duohken oidnojit ain.

Máđidjačilgehus

Máđijamerken: 40 cm stoalpput maid geažit leat oránššat. Máđija čuovvumis galgá leat dárkilis, vai bissu rivttes bálgá alde.
Johtinhálti: Galbbat biddjojuvvon nu ahte johtit vuostebeaivái.
Máđija vuolgá Malla luonddumeahci parkerensajis Sáná bálgá mielde masa lea lebbejuvvon čievra. Luonddubálgá čuozáhatoahpistangalbbat muitalit luonddus, kulturhistorjjás ja mannán jahkečuđiid sođiid guođđán luottain. Goađi maŋŋá luonddubálggis jorggiha Jiehkkáža guvlui. Bálggis mohkahallá duottarleagis ja máhccá ruovttoluotta Sáná goađi lusa.

Fuomášan veara

Guovllus dahkkojuvvojit oanehis- ja guhkesáigásašdutkamušat luonddus. Dutkamušguovllut lea áidojuvvon iige dáidda oaččo guoskat. 

Sáná riekkis, 14 km, riekkesmáđija

Suttes eatnama áigge, johtináigi 4–8 dmu 

Jođe áidnalunddot vári birra ja geahčat meahccelágan eanadagaid, lagešvuvddiid, ruonás rođuid, šerreš jávrriid ja vahkat duottarjogaid.

Vuolggasadji

Čujuhus: Malla luonddumeahci parkerensadji, Gilbbesjávrgeaidnu 14850, 99490 Eanodat
Koordináhtat: WGS84 lat: 69° 03.6357' lon: 20° 46.2851'
ETRS-TM35FIN P: 7673727 I: 251943

Vánddardanráhkadusat

Máđija álgogeažis lea Sáná goahti, mas lea muorravuorká ja goikehivsset. Sánájávrri máttageažis sáhtát fitnat guovtti goađis, maid oktavuođas lea muorravuorká ja goikehivsset. Nubbi goahti lea guovssahasgoahti, man glássagáhtu čađa sáhtát geahčadit almmi dolaid. Váldde fárrui iežat hivssetbáhpára ja ruskaseahka. Gođiin ii oaččo idjadit.

Oaidnámušat

Sánájávri, Sáná bákti dahje ceakkobákti, muorahis duottarbadjeeana, Sáná vieltti rohtu ja luonddusuodjalanguovllut. 

Máđidjačilgehus

Máđijamerken: 40 cm stoalpput maid geažit leat oránššat. Oahpistangalbbat luoddaearuin.
Johtinhálti: Ávžžuhit johtit miehtebeaivái
Sáná máđidjii vuolgit Malla luonddumeahci parkerensajis, mas loktat Sáná ala dolvon máđija mielde. Čuovo galbbaid, dasgo maiddái Sáná luonddubálggis manná álggus seamma máđija mielde. Bálggis manná jalgadasas Sáná ja Jiehkkáža gaskasaš leagis Sánájávrri guvlui. 

Sánájávrri gáttis bálggis jorggiha máttás guvlui ja manná Sáná ja jávrri gaskkas. Jávrri máttageažis leat Sánájávrri goađit, maidda sáhttá bisánit vuoiŋŋastit ja váldit bottu. Máđija johtá máttaguvlui Sáná birra ja njiedjá jalgadasas lagešvuovdái. Sáná rođuidsuodjalanguovllu čađa njiedjan ossodagas bálggis lea báikkuid njuoskkas ja mohttái. Rođuidsuodjalanguovllus máđija manná Vánddardanguovddáža viessovovdnašillju čađa. Doppe máđija manná bajás lagešvuovdái ja Sáná goađi bokte ruovttoluotta vuolggasadjái Malla parkerensadjái. 

Molssaevttolaš álggahansadji lea Gilbbesjávrri luondduguovddáža parkerensadji, goas máđija manná Čáhkáljávrri bokte ja guhkkodat boahtá measta guoktelogi kilomehtera.

Fuomášan veara

Sáná bávtti vulobealde lean Sáná luonddusuodjalanguovllus lihkadeapmi merkejuvvon bálgáid olggobealde lea gildojuvvon miessemánu 15. beavvi ja čakčamánu 1. beaivvi gaskasaš áigge.
Sáná máđijas rasttildit máŋggaid jogaid ja ádjagiid , maid badjel eai leat šalddit. Dalle go čáhci lea oli, rávnnjit sáhttet lea garrasat. Oassi máđijas lea geađgás ja njuoskkas, nuba buorre vánddardangápmagat leat dárbbašlaččat. Sáná davábeale badjeeatnamis dálki sáhttá lea earálágan go vuollin Gilbbesjávrri gáttis, nuba gánneha čuovvut dálkedieđuid ja báhkket fárrui nisttiid ja liegga biktasiid.

Gihcibávtti bálggis, 11 km ovtta guvlui

Suttes eatnama áigge, johtináigi 1 beaivi 

Dovddus Golmma váldegotti rádjemearka lea Malla luonddumeahci oarjerájis. Rádjemearka lea Suoma nannáneatnama oarjjimus čoakkis ja Ruoŧa davimus čoakkis. Goalmmát rádjeguoibmin lea váriin ja vuonain dovddus Norga. Malla luonddumeahcis oažžu geassit johtit vácci dušše beare merkejuvvonvánddardanmáđija mielde. Sihkkelastin luonddumeahcis lea gildojuvvon.

Vuolggasadji

Čujuhus: Malla luonddumeahci parkerensadji, Gilbbesjávrgeaidnu 14850, 99490 Eanodat
Koordináhtat: WGS84 lat: 69° 03.6357' lon: 20° 46.2851'
ETRS-TM35FIN P: 7673727 I: 251943

Vánddardanráhkadusat

Guohkkemašjávrris lea ávdin- ja várrenstohpu, maid oktavuođas lea muorravuorká, goikehivsset ja geassit geavahusas lea dolastallansadji. Váldde fárrui iežat hivssetbáhpára ja ruskaseahka.

Oaidnámušat

Malla luonddumeahci rikkis duottaršaddošlájat ja loddešlájat, Gihcigorži, restaurerejuvvon nuppi máilmmisoađi áigásaš gorsu, Golmma váldegotti rádjemearka ja fiinna eanadagat Norgga Bárrásii.
Máđidjačilgehus
Máđijamerken: 40 cm stoalpput maid geažit leat oránššat. Oahpistangalbbat luoddaearuin.
Máđija álgá Malla luonddumeahci parkerensajis. Bálgá álggus rasttildit Šilisjoga šalddi ja goarkŋut ceakkovielttis lagešvuovddis rabas duottarguolbanii. Máđijas earrána Šilismallai merkejuvvon čuokkesbálggis. Šilismalla čohkkii lea luoddaearus mátki 1,3 km. 

Gihcijogas ii leat šaldi, muhto dan galgá rasttildit geađggis geađgái. Rasttildansajis sáhttá geahčadit Gihcigoržži. Loahppamátkkis rasttildit vel nuppi joga ja máŋggaid smávva ádjagiid gállimiin. Maŋimuš kilomehteriid bálggis čuovvu boazoáiddi. Guohkkemašjávrris sáhttá mannat ávdin- ja várrenstohpui dahje joatkit mátki sullii bealle kilomehtera rádjemearkka lusa. Máhccanmátkki mannat seamma máđija mielde Malla badjel ruovttoluotta parkerensadjái, goas mátki boahtá ovdan ruoktot 22 km.

Máđija lea vejolaš johtit riekkesmáđidjan go Malla-dámpa johtala, goas vázzinmátki boahtá 16 km. Dámpa doalvu Golddaluktii, gos lea Golmma váldegotti rádjemearkka lusa 3 km viehka dássidis ja álkes bálggis. 

Malla bálggis lea oassi davviriikalaš Kalohttamáđijas, mii manná Ruoŧa ja Norgga duoddariin máttas Rákkasordda guvlui. Guohkkemašjávrris sáhttá dahkat golmma-njealji beaivvi vánddardeami riekkesmáđidjan Ruoŧa ja Norgga lagašduoddariidda.

Fuomášan veara

Malla luonddumeahcis vánddardeami stivre ortnetnjuolggadus. Merkejuvvon máđijain ii oaččo bievlan spiehkkasit ja sihkkelastin lea luonddumeahcis gildojuvvon. Ruoktoealliid galgá doallat álo gitta. Loga Malla luonddumeahci rávvagiid ja ortnetnjuolggadusa ovdal go vuolggat tuvrii.

Fuomáš, ahta Malla-dámppa kádja Golddaluovttas lea Ruoŧa bealde ja Kalohttamáđija rasttilda golmma stáhta rájiid. Ovdal tuvrii vuolgima galgá dárkkistit dámppa johtaleami, fámus lean mátkkošteami ja ráji rasttildeami sihke beatnagiid doalvuma ja buktima njuolggadusaid.

Iitto jeaggeluonddubálggis, 400 m ovtta guvlui

Suttes eatnama áigge, johtináigi ovdan ruoktot sullii 0,5 dmu 

Luonddubálgás oahpat davvi earenoamáš balsajekkiin. Balssat leat darfebolnnit, maid siste lea jikŋon darfi ja jiekŋa. Balssaid šaddan lea vejolaš árktalaš, bissovaččat galbma diliin. Dálkkádaga liegganeapmi lea stuorra uhki balsajekkiide ja daid jeaggelundui. Iitto balsajeaggi lea jekkiidsuodjalanguovlu.

Vuolggasadji

Čujuhus: Geainnu E8/VT21 parkerensadji, Gilbbesjávrgeaidnu 9914, 99470 Eanodat
Koordináhtat: WGS84 lat: 69° 02.8910' lon: 20° 47.9094'
ETRS-TM35FIN P: 7672239 I: 252878

Vánddardanráhkadusat

Máđijas leat rovvemuorat mat leat hui heajos ortnegis ja luonddubálggesoahpistangalbbat. Bálgá geažis lea smáittes orrunsadji ja beaŋkkat.

Oaidnámušat

Jeaggeluondu, balsabolnnit ja eanadagat Ruoŧa duoddariid guvlui.

Máđidjačilgehus

Luonddubálggis doalvu geaidnoguora parkerensajis rabas jeaggái njozet suddi balssaid gurrii. Máđijamerkemat eai leat, muhto bálggis johtá oassái rovvemuoraid  mielde ja čuovvumin luonddubálggesoahpistangalbbaid bissu bálgá alde. 

Fuomášan veara

Máđijas ii leat goikehivsset, bázahusfuolahus iige dolastallansadji. Doalvvo iežat ruskkaid eret fárustat.

Čuoiganláhtut

Gilbbesjávrri gili guovllus leat oktiibuot sullii 55 km fuolahuvvon láhtut, maid dikšu Kilpisjärven ladut ry (https://www.kilpisjarvenladut.fi/). Láhttofierpmádaga bajásdollojuvvo njukča-cuoŋománus, muhto oassi láhtuin lea anus jo árabut dálvit. Mávsse láhttomávssu neahttasiiddus. 

Geahča máđijaid ja bálvalusaid Retkikarttas (retkikartta.fi) 
Gilbbesjávrri áigeguovdilis láhtodilli 

Dálvemáđijat 

Čuoiganláhtuid lassin Gilbbesjávrris eai leat merkejuvvon dálvemáđijat, muhto oasi geassemáđijain sáhttá johtit muohtagápmagiin, čeassanmuohtagápmagiin dahje sabehiin. Geassemáđijaid merkemat báhcet muohttaga vuollái, nuba dálvetuvrras galgá máhttit ieš dádjadit.

 

Fuomášan veara

Dálvit sáhttá oaidnit funet ja muohtti gokčá luottaid johtilit. Váldde álo fárrui borramuša, liegga juhkamuša, telefovnna, kártta, kompássa ja áššáigullevaš dálvegaskomiid. 

Go guovllus lihkada galgá vuhtiiváldit muohtauđđasiid vejolašvuođa. 

Čáhkáljávri 1,2 km ovtta guvlui

Dálvit geassemáđija luondduguovddážis Čáhkáljávrái doaibmá mohtorgielkáluoddan. Giđđadálvve luondduguovddáža bokte manná Kilpisjärven Ladut ry bajásdoallan láhttomáđija. Čáhkáljávrái ii leat fuolahuvvon dálvebálggis dahje muohtagámamáđija, muhto fuolahuvvon luottaid olggobealde sáhttá vázzit muohtagápmagiin.  

Sáná bálggis, 4,3 km ovtta guvlui

Máđija lea bivnnut maiddái dálvit, muhto Sánái ii mana merkejuvvon ja fuolahuvvon dálvebálggis dahje muohtagámamáđija. Sánái sáhttá vuolgit Malla luonddumeahci parkerensajis. Mátkki áigge lea Sáná goahti. Fuones dálvesiivvus ii galgga vuolgit Sáná ala, dasgo dalle lea stuorra riska láhppot.

Gilbbesjávri - Háldi, 55 ovtta guvlui

Dálvit čuoiganvánddardeapmin cuoŋománus, johtináigi 6–10 bv.

 

Giđđadálvve Gáibbešjávri-Háldi gaskii merkejuvvo Kalohttamáđija stobuid bokte johtán fuolahusluodda, man čeahpes čuoiganvánddardeaddjit sáhttet atnit ávkin. Fuolahusluodda merkejuvvo jahkásaččat muohtadili mielde eatnamii ja čázádagaid jieŋaid ala rissiin. Báikkuid máđijamerkemat sáhttet leat váilevaččat iige luotta ortnet leat sihkkar. Fuolahusluotta geavahit bargguinis virgeoapmahaččat, boazodoallit ja Meahciráđđehusa fuolahusbargoveahka ja ovttasbargofitnodatdoallit. Luotta eai fuolat čuoigiid várás. Dálvit vánddardeaddji galgá hálddašit hástaleaddji dálvevánddardeami dáidduid, sihke návccaid birget ja dádjadit iehčaneaset váttis diliin.

Sihkkelastinmáđijat

Gilbbesjávrris eai leat merkejuvvon sihkkelastinmáđijat, muhto sihkkelastin lea lobálaš vuhtiiválddekeahttá Malla luonddumeahci ja Sáná luonddusuodjalanguovllu. Giehtaruohttasa guovllus leat merketmeahttun bálgát ja luottat, muhto dat leat juovvái, váddásat johtit ja allodatearuid dihtii hástaleaddjit. Jekkiid, ádjagiid ja jogaid sáhttá leat váttis rasttildit sihkkeliin. Sihkkelasti galgá ráhkkanit dádjadit ieš ja gurput gaskkohagaid sihkkela. 

Eanodaga gielda lea kárten meahccesihkkelastimii heivvolaš luottaid. Dat eai leat merkejuvvon eatnamii, muhto dat gávdnojit elektrovnnalaš kárttain ja prentejuvvon meahccesihkkelastinkárttain.

Čáhce- ja meallunmáđijat

Boazoeatnu - Leahttáseatnu, 100 km

Johka vuolgá Giehtaruohttasa meahcceguovllus, gos dat luoitá Leahttáseanu-Jiehtájoga jekkiidsuodjalanguovllu čađa Suoma ja Ruoŧa rádjejoga guvlui. Ollesguhkkodat dán meallunmáđidjii boahtá 100 km ja allodatearru sullii 265 m. Boazoeatnu-Leahttáseatnu -joga johtin gáibida buorre ráhkkaneami ovddalgihtii. Ovdal mátkái vuolgima gánneha čielggadit joga čáhcedili. Garra dulvviid áigge johka lea heakkavárálaš ja go lea coahki, dat lea menddo geađgás meallumii.  

Fuomáš, ahte guovllus leat stuorra guovllut gos mátketelefovnnat eai gullo. Veahki oažžun bistá dávjá guhká. Vánddardeaddji galgá birget iehčaneaset meahcis váttisge diliin. Fárus galget leat áššáigullevaš gálvvut ja gádjungaskoamit.

Johkamáđija guoras leat ávdinstobut ja guokte fatnasa luoitinbáikki. Máđija guoras gávdnojit Boazojávrri, Deatnomuotkki, Hirvása ja Isokurkkio ávdinstobut sihke Cáicejoga ja Njávkana gáddáiboahtinbáikkit. Lassin máđija guoras leat Boazojávrri ja Hirvása láigostobut.

Geaggáneatnu ja Duortnus–Muonájohka dahje Fávli

Geaggáneanu čázádagas melodeaddjái gávdnojit hástaleaddji ja geađgás guoikkat, govda savvonat ja máŋggalágan rávnnjit. Gaskkohagaid johka viidána juoba jávrin. Johka gohčoduvvo Fávlin, iige duššiid dihtii, leahan dat ovddeš áigge leamašan áidna sihkkaris geasseáigge johtolat, go geainnut eai vel lean. Fávlli birrasis eallá ain nana johgátti kultuvra, ja gilit leat buohtalaga joga guktuid bealde. Olles jogas lea guhkkodat 530 km ja mátkki guoras leat máŋggat fatnasa luoitinbáikkit ja bálvalusat. 

Mohtorgielkáluottat

Mohtorgielkkáin vuodjin ii leat buohkaidriekti ja dat gáibida álo eananoamasteaddji lobi. Čielggat njuolggadusaid ja dárbbašlaš lobiid ovdal go vuolggat meahccái. Victoria-máđija manná Suoma ja Ruoŧa rájis Geaggáneanu mielde Gilbbesjávrris Muonái. Dan geavaheapmi lea nuvttá. Máđija rasttilda stáhtaid rájiid, nuba ovdal vuolgima galgá dárkkistit fámus lean mátkkošteami ja ráji rasttildeami njuolggadusaid. 

Eanodagas manná riikkaviidosaš gielkáluodda Giehtaruohttasa meahcceguovllu, Leahttáseanu-Jiehtájoga jekkiidsuodjalanguovllu ja Darvvatvári meahcceguovllu rastá. Dán Gilbbesjávrris Bálojávrái johtán luddii ja čuoggáide Čiekŋalisjávri-Gárásavvon ja Ávžžášjávri-Suologuoika galgá háhkat mávssu vuollásaš Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luoddalohpi. Luodda lea hui hástaleaddji iige das leat bajásdoallan. Mátkái dárbbaša árktalaš gálvvuid ja dáidduid lihkadit muohtameahcis. Luotta vuodjin ii heive dáidda geat vudjet vuosttaš háve, dasgo dat sáhttá leat gaskkohagaid heajos ortnegis.

Gilbbesjávrri gili birrasis manná mávssu vuollásaš luoddafierpmádat, man dikšu Kilpisjärven Ladut ry. Luoddadikšunmávssu sáhttá máksit neahttagávppis kilpisjarvenladut.fi. Lassedieđut ja Meahciráđđehusa lobit Duottar-Sámi luondduguovddážis ja Gilbbesjávrri luondduguovddážis.

Gieđas telefovdna, mas oidno Retkikartta.fi. Raba Giehtaruohttasa meahcceguovllu kártta Retkikartta.fi:s (suomagillii).

Tuvraevttohusat

Dálvvi tuvraevttohusat

  • ½ beaivvi: Čuoigantuvra Čoalmmivári birra (8 km)
  • 1 beaivi: Čuoigantuvra Tuvraguovddážis Golmma váldegotti rádjegeađggi lusa ja ruovttoluotta (20 km)
  • 2 beaivvi: Čuoigantuvra Gilbbesjávrri luondduguovddážis Suolojávrri ávdinstohpui ja ruovttoluotta (24 km)