Lassedieđut Sállevári historjjás

Boazodoalu historjá

1800-logus boazodoallu lei boazosámiid váldoealáhussan, ja sii elle ollásit badjedilis golmma davviriikka guovlluin. Go rádji Norgii ja Ruoŧŧii giddejuvvui 1852:s ja 1859:s, de Suoma beallai báhcán boazosámit johtigohte jahkásaččat bohccuideasetguin siseatnama guvlui. Doppe báikkálaš olbmot ohppe sis boazodoalu oassin iežaset luondduealáhussii.

1898:s senáhtta attii mearrádusa, man mielde galge vuođđuduvvot bálgosat, jos áiggui guođohanvuoigatvuođa kruvnna eatnamiidda. Bálggus lea boazoeaiggádiid hábmen, guovlluid mielde ráddjejuvvon boazodoalloovttadat. Vuosttas boazodoalloláhka ásahuvvui 1932:s.

Duháhiid bohccuid ealut

Bohccuid čohkkegohte bálgosa guovllu siste dálvvi bigálusaid várás čakča-golggotmánu molsašuvvama áiggiid. Badjeolbmot johtaledje meahcis vácci, ja go álge siivvut, de herggiiguin ja loahpas vel čuoigga. Bievlan bohccot sirdojuvvojedje bálgosa rádjeguovlluin guovdelii. Go vuodjinsiivvut álge, de bohccot čohkkejuvvojedje stuorra ealuide. Giliin bohte lasi boazogeahččit ja buorit beatnagat. Go ledje geargan čohkkenbargguin, de boazoisit gulahii, goas bigálusat galge dollojuvvot.

Muhtumin sáhtii leat čoahkis gitta 7000-8000 heakka eallu, man gehčče bigálusaid álgima rádjai soames sierra eallostuhkas, mat buktojuvvojedje okta ain hávil duoddaris Sállevuomi mielde bigálusgárdái. Boazogeahččit ja beatnagat vuojehedje ealu ovddabealde johtti láidestanbohcco maŋis.

Rátkin

Gárddis bohccot rátkojedje boazoeaiggádiidda ja lohkkojedje. Bigálusbáikkis vuovdimassii dohkkejedje dušše buoiddes bohccot, mat ledje joliin. Oasti ja vuovdi árvvoštalaiga bohcco deattu, ja haddi sohppojuvvui guđege vuovdiin sierra. Njuovvanboazun vuvdojuvvon bohccot fievrriduvvojedje eallinaga biilageaidnogurrii. Rátkima oktavuođas bálggus doalai jahkečoahkkima, bearai osolaččain dan maid lei sis oažžumis ja mávssii bálkkáid bargiide. Rátkima maŋŋá boazoeaiggádat gehčče bohccuideaset gitta dassái, go geasui.

Sállevári bigálusgárdi huksejuvvui álgoálggos dálvebigálusaid várás. Maŋŋelis dan leat geavahan maiddái geassit miessemearkumis. Dán ulbmila várás sivlláid leat uhccánaš rievdadan ovddežis. Sálleváris bigálaste gitta jahkái 1964. Dan maŋŋá bigálusaid doallagohte easkkahuksejuvvon Sarvvesčoalmmi gárddis Anár - Gihttel -geaidnoguoras, man oktavuhtii huksejuvvui maiddái njuovahat.

Eallin gárddi luhtte

Bigálusat dollojedje juovla-ođđajagimánus láđasmánu áigge, ja dat biste vahkus moatte vahkkui. Bigálastináigi lei jagi okta buot stuorámus dáhpáhusain. Badjeolbmuid ja sin bearrašiid lassin bigálussii bohte boazooastit, ránnjábálgosiid ovddasteaddjit, koahkat, gávpealbmát, virgeváldi ja bargoalbmát. Gárddi luhtte eai dušše bargan, muhto olbmot deive maiddái oahppásiiddiset ja gávppašedje. 1950-logus eallin lei erenoamáš girjái bigálusbáikkis. Bargu čohkkii olbmuid oktii, ja guhkes skábmaijat vásse ilolaš ovttasorrumii.

Bigálusa áigge olbmot orodedje dábálaččat lávuin. Áiggi mielde huksejedje maiddái gámppáid. Boarráseamos hirsagámpá lea jagis 1897. Go ođđa gárdi gárvvásmuvai 1930-logus, de ledje dušše golbma gámppá. Gámppáid huksejedje lasi nuppi máilmmisoađi maŋŋá gitta 1960-logu álggu rádjai. Dalle buot alimus áiggiid ledje oktiibuot 15 gámppá.

Sámi kulturhistorjá

Meahciráđđehus ja Museovirasto ovddeštedje boares gárderusttegiid ja gámppáid 1980-logu loahpas. Maŋimuš gárdi lea huksejuvvon dadjat juo ollásit 1933:s. Dalle bálggus ceggii ođđa áiddi 368 stoalpogaskka (njeallje mehtera stoalpogaska). Kantuvrraid huksejedje boazoeaiggádat ieža. Ovddit gárdi lei ceggejuvvon 1896:s.

Sállevári boares bigálusbáiki lea kulturduovddaguovlu, gos sáhttá oahpásmuvvat vássán áiggiid boazodollui. Sállevárri gullá Lappi árbevierroduovdagiidda, ja gárderusttegat ja ovcci gámppá leat kulturhistorjjálaččat suodjalančuozáhagat. Ávdinstobuid ja vánddardeami várás oaivvilduvvon rusttegiid fuolaheamis vástida Meahciráđđehus.

Gámppát

Sállevárrái leat huksejuvvon oktiibuot 15 hirsagámppá ja guokte goađi. Dáin leat seilon 11 gámppá.

1. Gáppe Aikio ja Teuvo Lehtola gámpá "Pirula". Oahpistanstohpu, mas rohtte bálggis Sállevári alážii.
2. Ánde Magga ja Pentti Jompása gámpá.
3. Bolesiid gámpá. Ávdinstohpu, man guoras lea dolastallanbáiki ja gohttensadji.
4. Benjamin Kuru, "Benko", gámpá
5. Maarit "Máijá" Länsmana gámpá.
6. Ánde Näkkäläjärvi, "Jussá-Ándde", gámpá
7. Sávdnegámpá
8. Iisko Näkkäläjärvi gámpá.
9. Kirsti Pokka ja Jouni Jompása ("Hilbosa") káffegámpá, viidnestohpu
10. Takalo Mihku gámpá, káffegámpá.
11. Sámi bálgosa (soađegilibeale olbmuid) gámpá; álbmotmeahci bargoveaga anus fuolahandoarjjabáikin.

Boazodoalu rusttegat ja sánit

Ohcu (suomagillii Etto) - Bohccuid ohcan ja čohkken rátkima várás.

Lávvu - Gaskaboddosaš visoš, mii ceggejuvvo 7-12 lávvomuora vehkii ja gokčojuvvo loavdagiin.

Láidestit - Jođihit ealu gárdái nu gohčoduvvon láidestanbohcco vehkiin.

Lohkan - Bohccuid lohkan ja merken bajás rivttes eaiggádiidda.

Vierrobálggus - Eará go iežas bálggus.

Sivlá - Jođihanáidi, mii jođiha bohccuid gárdái.

Čuoččuhanáidi - Rátkima áigge gárddis vel rátkkekeahtes bohccot buktojedje dárbbu mielde čuoččuhanáidái borrat ja vuoiŋŋastit.

Uhcit čuoččuhanáidi - Bohccuid čuoččuhedje uhcit čuoččuhanáiddis, jos buot áiddi lusa buktojuvvon bohccuid eai fidnen hávil gárdái. Geassemearkumis áiddi geavahedje misiid geahččamii dahjege das dutke, guđe álddu mii misiid čuvodii.

Njoarostangárdi - Rátkimis buot bohccot njoarostuvvojedje suohpaniin gitta ja gessojuvvojedje gárddis kantuvrraide. Geassemearkumis váldojedje gitta dušše miesit: vuos nummirastima várás, ja dan maŋŋá go lei gehččojuvvon geasa mii misiid gulai, de merkema várás.

Kantuvra - Stuorra boazoeaiggádiin ja smávit eaiggádiid hábmen eallogottiin ja maiddái boazooastiin ja vierrobálgosiin ledje smávva gárddážat dahjege kantuvrrat ieš váldogárddi siidduin. Kantuvrraide rátkojuvvon bohccot dolvojedje eahkedis geahču vuollái.

Verrát - Olbmuid váldosisamanahat gárdái.