Urho Kekkonen álbmotmeahci rávvagat ja njuolggadusat

15.9.2020
Koronavirusa geažil luonddusge lea ágga atnit dorvogaskkaid ja čuovvut earenoamáš giehtahygieniija ee. stobuin, dolastallanbáikkiin ja hivssegis fitnamiid maŋŋá. Meahciráđđehusa linnjemat ja rávvagat beaiváduvvojit, go almmolaš koronarávvagat šaddet dárkileabbon.
Geahča lassidieđuid ja čuovo min rávvagiid.

Rávvagat UK-álbmotmeahcis johtaleapmái UK-álbmotmeahcis

oažžu

  • Johtalit vácci, čuoigga, suga, mealu ja dálvet sihkkelastit earret čuoiganláhttuid.
  • Čoaggit murjjiid ja ávkeguobbariid

Vesáid gaskkas lea fiskes galba, mas lea deaksta “Bisán, rádjeavádat”.

lea gáržžiduvvon

  • Álbmotmeahci geavaheapmi stivrejuvvo ortnetnjuolggadusain.
  • Álbmotmeahcci lea juhkkojuvvon geavaheami stivren ja gollama eastin dihte avádagaide: vánddardan- ja luondduturismaavádat sihke boaittobealeavádat. Geahča dárkilut rávvagiid retkikartta.fi-siidduin (retkikartta.fi, suomagillii).
  • Gohtten lea lobálaš dušše stobuid, lávuid ja dolastallamabáikkiid lahkosiin vánddardan- ja luondduturismaavádagas.
  • Avádagain leat sierralágan njuolggadusat sajušdola bidjama ja gohttema várás. Vánddardan- ja luondduturismaavádagas sajusdola cahkkeheapmi lea lobálaš dušše dađe várás huksejuvvon báikkiide.

Meahccesihkkel rasttildanmuoraid alde. Sihkkelis oidno dušše riekkis. Rasttildanmuoraid bálddas šaddet suoinnit.

  • Geasseáigiin sihkkelastit oažžu dušše merkejuvvon geinnodagaid mielde ja sihke muhtima mearkaheapme bálggis. Loga lasi sihkkelastimis. Muhtimat mearkaheapme bálggis, juoiđa oažžu sihkkelastit:
    • Kakslauttanen-Kopsusjávri
    • Niilanpää-Suomunruoktu
    • Ráji-Jovsset-Anterinmukka
    • Kemihaara-Peskihaara-Keskipakat
    • Kemihaara-Mantoselkä

Guolásteaddji čuožžu jogas gitta seakkáža rádjái guolástanbuvssat badjelis. Joga nuppi bealde oidno meahci ravda.

Márfi basso dollasajis.

lea gildojuvvon

  • Sajušdola bidjan meahccebuollinváruhusa áigge maiddái merkejuvvon dolastallanbáikkiin ja lávuid dollasajiin. Vearrámus goikkádagaid áigge ii galggaše bidjat dola ii gođiid dollasajiinge iige gámppáid kamiinnain, amaset čuotnamat girddašit jakŋa meahccelundui.
  • Biebmoealliid doallan luovus.

Nisu ja beana čohkkába jávregáttis geassebeaivve. Duogážis oidnojit duoddarat.

  • Eará go ávkeguobbariid ja muoraid, miestagiid dahje eará šattuid ja daid osiid váldin ja vahágahttin.
  • Eana- ja báktevuođu vahágahttin ja eanaávdnasiid dahje rokkanasminerálaid váldin.
  • Luonddudilálaš riggeealliid bivdin, goddin dahje heađušteapmi dahje daid besiid duššadeapmi.
  • Rikkehemiid bivdin ja čoaggin.
  • Mohtorfievrruin vuojašeapmi.
  • Ludnen dahje rusttegiid vahágahttin.

Ovddalgihtii ráhkkaneapmi

Njeallje vánddardeaddji dolastallamin. Duogážis oidnojit beahcevuovdi ja tealtá.

Biergasat

  • Biergasat ja niesttit galget leat jagiáiggiid mielde.
  • Deháleamos biergasat vánddardettiin leat niibi, riššat, kárta ja kompássa. Dat galggašedje leat buot oaneheamos beaivemátkkiid áiggege fárus nisttiid ja juhkosa lassin. Dárkilut dieđuid biergasiin ja vánddardeamis fidne vánddardanrávagirjjiin ja vánddardeami ABC-siiddus.
  • Oađđinseahkka gullá vánddardeaddji vuođđobiergasiidda, dasgo álbmotmeahci stobuin eai leat filttat eará go álbmotmeahci várrenstobuin Savukoski gieldda bealde.
  • Váldde fárrui borramušráhkadanlihtiiid ja iežat persovnnalaš boradanneavvuid.
  • Álbmotmeahcis lea buorre ja viiddes stohpofierpmádat, maid gánnáha atnit ávkin vánddardemiid plánemis. Sesoŋŋa olggobealde stobuin lea dábálaččat valjis sadji, muhto jos háliida sihkkarastit alccesis seaŋgasaji, de gánnáha dahkat stohpovárrema várrenstohpui dahje láigogámmii dahje galgá leat alddes tealtá fárus.
  • Váldde fárrui sihkkarvuođa dihte buollinváruheaddji báhttera V9, dasgo lávttas ja buolaš heajosmahttet báhtteriid doaibmivuođa dahje gii nu sáhttá leat váldán eret báhttera.
  • Álbmotmeahci várrenstobuin, láigogámmiin ja láigostobus leat bolstarat. Gánnáha fuomášit ahte buot stobuin eai goittot leat ovtta mađe bolstarat ja seaŋgasajit.
  • Ávdinstobuin eai leat bolstarat eará go Anterinmutka ávdinstobus ja álbmotmeahci Savukoski beale ávdinstobuin.
  • Álbmotmeahci stobuin lea kamiidna dahje biise ja gássauvdna. Muorravisttis leat boaldinmuorat.
  • Lávuin, gođiin ja stobuin leat sahá ja ákšu. Erenoamážit dálvevánddardeaddjiid ávžžuhit váldit fárrui iežaset sahá ja ákšu. Vejolaš várredearit sahái gávdnojit muorravistti seaidneguoras.
  • Stobuin lea dábálaččat čáhcespánnja ja -guksi, duolvačáhcegievdni, guossegirji ja buollinváruheaddji. Stohpogirjjis gávdnojit ee. rávvagat rusttegiid geavaheapmái ja stobus láhttemii.

Bearaš doallá bottu stobus. Niesttit leat beavddi alde. Almmái lohká stobu guossegirjji.

Sesoŋŋaáiggit

  • Álbmotmeahci bivnnuheamos vánddardanáiggit deivet njukča-cuoŋománu čuoiganáigodahkii ja geasi ja čavčča vánddardanáigodahkii. Ávdinstobut leat alimus sesoŋŋa áigge dávjá dievva, ja nuba dalle gánnáha várret idjadansaji várrenstobus dahje láigogámmes, dahje doallat tealttá fárus, amas dárbbašit idjadit olggu ovddas.

Dorvvolašvuohta

  • Jus dus reaissustat sáddá heahti, ovdamearkan láhppot, lápmašuvat dahje áiccat meahccebuollima, riŋge nummirii 112 ja daga heahtedillialmmuhusa. Duogášdiedut doaimmain heahtedilis (suomagillii).
  • Váldde mielde vuosttašveahki dárbašiid.
  • Beaivemátkkiid áigge sáhttá hárjehallat vánddardeami. Jos áigu vánddardit guhkkelis álbmotmeahci meahcceguovloosiin, de galgá leat fárus olmmoš, guhte lea ovddežis hárjánan vánddardit.

Guokte vánddardeaddji leaba idjadeamen lávus meahcis. Eahketbeaivváš báitá.

  • Muitte guođđit dieđuid iežat birra, iežat áigedávvalis ja johtolatplánas ustibiidda ja lagamus olbmuide, iežat orrunsadjái dahje UK-álbmotmeahci áššehasbálvalanbáikkiide. Almmut vejolašvuođaid mielde maiddái johtolat- ja áigedávvalnuppástusain. Merkes iežat fitnamis stobuid ja lávuid guossegirjái. Heahtedáhpáhusain dákkár merkemat álkidahttet veahki oažžuma. Guovllu gádjunbálvalus lea láhkamearrádusaid mielde lágiduvvon, ja gádjunbálvalussii beassá heahteguovddáža bokte. Muitte almmuhit iežat ollemis dohko gosa ledjet mannamin amaset duššiid dihte ohcagoahtit. Muitte ahte telefonnummir, masa galgá vuosttasin riŋget, lea 112.
  • Duottarmáilmmis dálki sáhttá nuppástuvvat hui johtilit. Fáhkkes mierká dahje borga sáhttá dagahit várradili.
  • Dálvevánddardeapmi gáibida ollu olbmos. Dálke- ja čuovgadilálašvuođat leat dálveguovdil váddásat, dasgo sáhttá leat juoba -40 gráđa buolaš ja skábman beaivečuovga ii bistte galle diimmu. Ruvaš lasiha sakka buollaša váikkuhusa.
  • Meahcis galgá dádjadit. Galgá ráhkkanit heahtediliide, dego idjadeapmái meahcis.
  • Ii leat buorre okto vuolgit vánddardit. Heahtedilis vánddardanskibir lea stuorra veahkkin.
  • Giđđadálvi lea bivnnuhis vánddardanáigi, muhto dallege galgá áššálaččat ráhkkanit. Dábálaš láhttosabehiiguin ii galgga vuolgit eret fuolahuvvon láhttofierpmádaga alde!
  • Mohtorgielkká luottaid čuvodeamis galgá leat várrugas. Lea álo váralaš, jos láhppo dálvet.
  • Ođđaseamos áššit leat suomagielat fierbmebálvalusas.

Duottaralážis stohpu ja rádiostivli leat ritnon. Duogážis muhtun balvvat oidnojit alit almmis.

Mátketelefovnnaid gullon

  • Vaikko Suoma mátketelefonfierpmit gokčet viidát riikka, de Urho Kekkonen álbmotmeahcis sáhttet leat báikkit, gos telefovdna ii gullo. Dárkkis mátketelefonfierpmi govčču iežat telefonoperáhtoris. Dasa lassin leat álo báikkit, gos mátketelefovdna ii doaimma dahje doaibmá funet. Dalle sáhttá ábuhit dat, ahte manná birastahtti duovdagis badjelii jalges sadjái ja/dahje váldá telefovnna SIM-goartta eret heahteriŋgema boddii. Gánnáha maiddái váldit vuhtii dan, ahte sierralágan mátketelefovnnaid gaskkas leat gullonearut.

Heahtenummir 112

Jus dus reaissustat boahtá heahti, ovdamearkan láhppot, lápmašuvat dahje áiccat meahccebuollima, riŋge nummirii 112 ja daga heahtedillialmmuhusa (pdf, 182 kt, 112.fi)Dárkilut rávvagat heahtedillái (suomagillii).

112 Suomi -mobiilaaplikašuvdna

Go heahtetelefovdnii riŋgejuvvo 112 Suomi -aplikašuvnna (112.fi, suomagillii) bokte, de heahteguovddášgohcci oažžu automáhtalaččat dieđu riŋgejeaddji sajádagas.

Lappis leat ollu báikkit gos telefon ii gullo, ja dihto telefonmállet eai doaimma buollašis. Nuba máđidjaplána oktan áigetávvaliin lea buorre almmuhit soapmásii. Gánneha doallat telefovnna liekkasin sihke biepmu ja juhkamuša fárus. Vai mátketelefovnnas ii nogaše rávdnji, váldde mielde ovdamearkan liikerávdnjerusttega, várrebáhttera dahje boares telefovnna, mas lea buorre báhtter.

Vánddardančuozáhaga 
meahccesihkkelastin-
brošyra

Pdf 4,5 Mb (julkaisut.metsa.fi, suomagillii)

Fitnodatdoallái

Fitnodatdoalli, váldde oktavuođa ja álgge álbmotmeahci ovttasbargofitnodatdoallin!