Dávjá jerrojuvvon áššit

Galgágo várrema máksit ovdal idjadeami álgima?

Várrema galgá máksit ovdal várrema álgima ja čoavdaga dahje čoavddakoda oažžu mávssu vuostá. Dát lea meroštallojuvvon Meahciráđđehusa várreneavttuin. Koronaráddjema álggedettiin áššehasaid stohpovárremiid máksinearrebeaivi rievdaduvvui, vai áššehassii ii vuolgge bearranrehket mávssekeahtes diŋgomiin. Fuomášathan, ahte neahttagávppis dahkkon diŋgomat šluhttejuvvojit automáhtalaš, jus daid ii mávsse earrebeaivvi rádjai.

Leago stobuin idjadeapmi dorvvolaš?

Idjadeamis stuorámus njoammunriskkat laktásit eará olbmuide. Danin lea dehálaš, ahte giige ii boađe stobuide buozadettiin, veháge nurvos dahje karanteana áigge. Meahciráđđehusa stobuid fuolaheapmi lea guvllolaš ja stobu fuolaheamis vástidan bealit eai boađe bargui buozus. Min bargit basset dávjá gieđaid ja ávžžuhat maiddái áššehasaid fuolahit buori giehta-, gossan- ja gastinhygieniijas.

Stobuid hygieniijalašvuođa ii sáhte dáhkit. Stobuid čorgen geavaheami maŋŋá lea áššehasa ovddasvástádusas. Ávžžuhatge áššehasaideamet čorget báikkiid ijastallama maŋŋá, sihkut alážiid ja doaibmat muđuidge vásttolaččat koronaáigge.

Njoammumis suddjema várás riskajoavkkuide gullevaččat galggašedje garvit stobuin idjadeami.

Šluhttejuvvogo mu várren, jus in mávsse dan earrebeaivvi rádjái?

Neahttagávppi (verkkokauppa.eraluvat.fi, suomagillii) bokte dahkkon várremiin earrebeaivin sirdojuvvui idjadeami álgima beaivi. Várremiid gánneha fitnat máksimin ovdal idjadeami álgima, vai du máksu registrerejuvvo sihkkarit vuogádahkii. Jus neahttagávppi bokte dahkkon várrema vajálduhttá máksi, de várren šluhttejuvvo earrebeaivvi maŋŋá. Máksu galgá leat máksojuvvon maŋimustá earrebeaivve.

Lean fuolas dilis ja háliidan šluhttet iežan stohpovárrejumi.

Stohpovárrema sáhttá šluhttet čakčat áigge (golggotmánnu) almmá goluid.

Ijastallama oktavuođas čielga, ahte nubbi áššehas lea buohccán koronavirusii.

Váldde oktavuođa lagamus áššehasbálvalanbáikái ja muital dilis. Máhca ruovttoluotta dohko gos vulget ja leage oktavuođas iežat guovllu dearvvašvuođafuolahussii. Guovlluid mielde guvllolaš gádjunlágádusat sáhttet leat bahkašuvvan, nuba váldde vuhtii dán maiddái mátkki plánedettiin. Jus buohccán olmmoš dárbbaša jođánit veahki, riŋge heahtenummirii 112.

Sáhtángo geavahit gáivvo juhkančázi?

Stobut, main lea gáivvo, juhkančáhci lea testejuvvon dábálaš njuolggadusaid mielde. Eandalii koronaáigge testemat eai leat dahkkon. Juhkančázi váldin gáivvos lea goittotge vejolaš. Muitte čuovvut rávvagiid, ovdamearkan sihko gáivvo pumppa nađa pumpema maŋŋá ja ále gosa čázi vieččadettiin. Vejolašvuođaid mielde juhkančázi gánneha fievrredit fárus.

Molsojuvvojitgo stobuid láhkánat idjadeami maŋŋá?

Meahciráđđehus ii bastte čađahit stobuin beavttálmahtton čorgema ja láhkánat eai molsojuvvo idjadeami maŋŋá. Áššehas ferte vihkkehallat váldágo mielde gokčasa ja guottá stobus idjadettiin.