Várreneavttut

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid várren- ja láigostobuid, várrengámmiid, sávnniid, várrendolla- ja tealtásajiid, gohttenguovlluid ja earáid sajiid várreneavttut

Fámus 03.05.2021 rájes

1. Heiveheapmi

Dáid várreneavttuid heivehit áššehasa ((láigolažžan) ja Meahciráđđehusa (láigoaddin ja bálvalusfállin) gaskasaš soahpamušgaskavuhtii láigočuozáhaga (várren- ja láigostobut, várrengámmet, sávnnit, várrentealtásajit, gohttenguovllut ja eará sajit) várremis ja geavaheamis. Várren- ja láigostobuid ja várrengámmiid várremiid geahččat ovtta várremiin, vaikko dat guoskkašii eará stobuin/čuozáhagain dáhpáhuvvan idjademiid. Várreneavttut bohtet fápmui dalánaga várrema dahkanmuttus ja daid heivehit áššehasa ja Meahciráđđehusa gaskasaš soahpamušgaskavuhtii.

2. Dohkkeheapmi

Dahkamin várrema áššehas dáhkida ahte lea oahpásmuvvan dáidda várreneavttuide ja dohkkeha dáid várreneavttuid.

3. Várren

Várrema sáhttá dahkat Meahciráđđehusa áššehasbálvalančuoggás, telefovnna bokte, šleađgapoasttain dahje internet-várremiin Eräluvat-neahttagávppis. Áššehas galgá leat dievas agis. Áššehasa dahkan várren lea čadni.

4. Máksu ja máksineavttut

Oppa várrema galgá máksit hávil. Juos várren dahkkojuvvo árabut go 30 jándora ovdal várrenáiggi álgima, rehkega máksinmearrebeaivi lea 30 jándora ovdal várrenáiggi álgima. Juos várren álgá 30 jándora siste várrenbeaivvis, várrema galgá máksit dalánaga. Várrenmávssu galgá máksit rehkegii merkejuvvon máksinmearrebeaivvi rádjái. Rehkega mielde áššehas oažžu dieđu čoavdagis ja earáid dárbbašlaš dieđuid. Hattit sisttisdollet goasge fámus lean árvvulassevearu. Doalahit vuoigatvuođa hattiid nuppástusaide.

5. Nuppástusat

Nuppástusat ovdal máksinmearrebeaivvi dahje máksinmearrebeaivve

Nuppástus mávssetkeahtes diŋgojupmái dahkkojuvvo vuosttamužžan Eräluvat-neahttagávppis iešbálvalussan. Ovdal mávssu máksinmearrebeaivvi (30 jándora) dahje máksinmearrebeaivve oažžu seamma kaleandarjagi áigge sirdit mávssetkeahtes diŋgojumi oažžuma mielde nuppi áigemuddui lassegoluid haga iešbálvalussan neahttagávppis. Máksojuvvon diŋgojupmái ii sáhte dahkat nuppástusaid iešbálvalussan Eräluvat-neahttagávppis, muhto dat gáibida oktavuođa váldima Meahciráđđehusa áššehasbálvalussii riŋgemin dahje šleađgapoastta bokte. 

Nuppástusa diŋgojupmái sáhttá dahkat maiddái šleađgapoastta bokte dahje riŋgemin Meahciráđđehusa áššehasbálvalussii rabasáiggiin. Juos álgoálgosaš diŋgojumi nuppástuhtto ovdal máksinmearrebeaivvi (30 jándora) dahje máksinmearrebeaivve šleađgapoasttain dahje riŋgemin áššehasbálvalussii, Meahciráđđehus bearrá dás doaimmahatgollun 13 €/nuppástusgeardi (sis. álv.). Jos diŋgojupmi lea juo máksojuvvon ja nuppástus geahpeda máksojuvvon loahppasupmi áššehassii máhcahuvvo badjel mannan supmi, mas leat geahpeduvvon doaimmahatgolut (13 €, sis. álv.) ruhtamáhcaheamit eai dahkkojuvvo.

Juos nuppástus lasiha máksojuvvon loahppasupmi, gieđahallo dát ođđa diŋgojupmin, mas eai berrejuvvo doaimmahatgolut.

Geahččat šleađgapoasttain dahkkojuvvon nuppástusa boahtán dalle, go dat lea Meahciráđđehusa geavahusas áššehasbálvalusa rabasáiggiin vuostáiváldinapparáhtas dahje diehtovuogádagas nu, ahte dieđáhusa sáhttá gieđahallat. Jos elektrovnnalaš dieđáhus lea boahtán Meahciráđđehusa áššehasbálvalussii rabasáiggi maŋŋá, geahččat nuppástusa dáhpáhuvvan čuovvovaš árgabeaivve. 

Nuppástusat máksinmearrebeaivvi maŋŋá

Máksinmearrebeaivvi maŋŋá dahkkojuvvon nuppástusaid doallat árat diŋgojumi šluhttemin ja ođđa diŋgojupmin.

6. Šluhttemat

Diŋgojupmi ii šluhttejuvvo automáhtalaččat jos áššehas guođđá rehkega mávssetkeahttá, muhto áššehas galgá álo šluhttet diŋgojumi, man son ii áiggo geavahit. Juos rehket ii leat máksojuvvon máksinmearrebeaivve rádjái máksinávžžuhusain fuolatkeahttá, diŋgojupmi sirdašuvvá bearramii. 

Šluhttemat ovdal máksinmearrebeaivvi dahje máksinmearrebeaivve

Šluhttemat mávssetkeahtes diŋgojumiide dáhkkojuvvojit vuosttamužžan Eräluvat-neahttagávppis iešbálvalussan. Ovdal mávssu máksinmearrebeaivvi (30 jándora) dahje máksinmearrebeaivve oažžu diŋgojumi šluhttet laasegoluid haga iešbálvalusan Eräluvat-neahttagávppis. Máksojuvvon diŋgojumi ii sáhte šluhttet iešbálvalussan Eräluvat-neahttagávppis. 

Šluhttema diŋgojupmái sáhttá dahkat maiddái šleađgapoastta bokte dahje riŋgemin Meahciráđđehusa áššehasbálvalussii rabasáiggiin. Juos áššehas šluhtte diŋgojumi ovdal mávssu máksinmearrebeaivvi (30 jándora) dahje maksinmearrebeaivve, áššehasas lea vuoigatvuohta oažžut ruovttoluotta su máksán diŋgojumi mas leat geahpeduvvon doaimmahatgolut (13 €, sis. álv.). 

Šluhttema geahččat boahtán fápmui dan muttus, goas diehtu šluhttemis lea boahtán Meahciráđđehussii. Šleađgapoasttain dáhpáhuvvan šluhttema geahččat boahtán dalle, go dat lea Meahciráđđehusa geavahusas áššehasbálvalusčuoggá rabasáigge vuostáiváldinapparáhtas dahje diehtovuogádagas nu, ahte dieđáhusa sáhttá gieđahallat. Jos elektrovnnalaš dieđáhus lea boahtán Meahciráđđehusa áššehasbálvalussii rabasáiggi maŋŋá, geahččat šluhttema boahtán čuovvovaš rabasbeaivve.

Šluhttemat máksinmearrebeaivvi maŋŋá

Šluhttema diŋgojupmái sáhttá dahkat šleađgapoastta bokte dahje riŋgemin Meahciráđđehusa áššehasbálvalussii rabasáiggiin. Juos áššehas šluhtte diŋgojumi mávssu máksinmearrebeaivvi maŋŋá, máhcahuvvo áššehasa dahkan mávssu dušše birgetmeahttun eastaga (force majeure) -dáhpáhusain (áššehasa dahje su lagaš oapmahačča fáhkkes buohcuvuođa, lihkohisvuođa dahje jápmima geažil). Buohcuvuođa ja lihkohisvuođa buohta Meahciráđđehussii galgá sáddet doavttirduođaštusa 14 jándora siste šluhttemis áššehasbálvalusa almmuhan čujuhussii. Force majeure -dáhpáhusain áššehassii máhcahuvvo su máksán diŋgojupmi ollislaččat mas leat geahpeduvvon doaimmahatgolut (13€, sis. álv.). Vuollel 20 € (sis. álv.) ruhtamáhcaheamit eai dahkkojuvvo.

Juos ovdalis máinnašuvvon sivaid dihtii šluhtten dáhpáhuvvá várrenáigge, diŋgonmáksu ii máksojuvvo ruovttoluotta. 

7. Meahciráđđehusa vuoigatvuohta šluhtte várrema

Juos gažaldagas lea birgetmeahttun eastta (force majeure), sáhttá Meahciráđđehus šluhttet diŋgojumi. Dalle áššehas oažžu su máksán várrenmávssu ruovttoluotta ollásit. Eretbiddjon várrensoahpamušas áššehassii vejolaččat boahtán eará goluid eai goittotge buhttejuvvo. Meahciráđđehusas lea vuoigatvuohta šluhttet várrema, juso áššehas ii leat máksán várrenmávssustis máksinmearrebeaivvi rádjái. Áššehas gárta goittotge máksit várrenrehkegisttis ollásit. 

Meahciráđđehus doalaha vuoigatvuođa šluhttet áššehasa várrema, jos gažaldatvuloš áššehas ii leat árat várremiin čuvvon láigočuozáhagain orrumis addojuvvon rávvagiid dahje jos gažaldatvuloš áššehas lea muđui doaibman láigočuozáhagaid geavaheami guoskevaš soahpamuša vuostá.

8. Čoavdagat

Áššehas viežžá čoavdaga máksoduođaštusa vuostá čoavdagiid viežžanbáikkis. Áššehas máhcaha su várren stobu dahje eará láigočuozáhaga čoavdaga gaskkaheamet várrema nogadettiin, meahccečuozáhagain maŋimustá vahkku geažes várrema nohkamis, su ožžon rávvagiid mielde. Juos ii čoavdaga máhcat das berrejuvvo čuođi (100) euro (sis. álv.) máksu. Čoavdaga sáddemis várrema oktavuođas berrejuvvo vihtta (5) euro (sis. álv.). Čoavdaga sáddemis maŋálgihtii berrejuvvo logi (10) euro (sis. álv.). Čoavdda sáddejuvvo dušše Suoma čujuhusaide.

9. Orrun láigočuozáhagas

Áššehasas lea várrenáigge geavahanvuoigatvuohta su várren stobu dahje sávnni biergasiidda ja várrema čuovvu seaŋgasajiide dahje geavahanvuoigatvuohta su várren eará sadjái. Áššehasas galget leat fárus máksoduođaštus ja stohpovárrengievrudus, mainna son sáhttá čujuhit várrema ja dan máksima. Áššehas galgá ráhkkanit čájehit várrengievrudusa ja máksoduođaštusa Meahciráđđehusa bargovehkii dahke bearráigeahččanvirgeoapmahažžii.

Stobuin galgá vuhtiiváldit earáid stobu geavaheddjiid ja dáhkidit buohkaide oađđinráfi diibmu 23 - 06. Áššehas vástida iežas bealistis stobu ja dan šillju buhtisvuođas. Duhpáhastin ja hehttejeaddji alkohola geavaheapmi láigočuozáhagain leat gildojuvvon. Biebmoelliin leat njuolggadusat láigočuozáhagaid guovdu.

10. Meahcástus ja guolástuslobit

Várren- ja láigostobu dahje eará saji láigoheapmi ii vel dáhkit meahcástus- dahje guolástusvuoigatvuođa (lobi) láigočuozáhahkii dahje dan lagašvuođas vejolaččat lean Meahciráđđehusa meahcástan- dahje guolástuslohpeguvlui. Meahciráđđehusa guovlluide dárbbašlaš meahcástan- ja/dahje guolástuslobiid galgá ÁLO háhkat sierra omd. Eräluvat-neahttagávppi bokte. 

11. Vahágiid buhtadusat

Áššehas lea geatnegas buhttet Meahciráđđehussii vahága, man son lea dagahan stohpui dahje sadjái. dan biergasiidda dahje stobu šilljui ja vahága, mii boahtá Meahciráđđehussii eará vánddardeaddji gillán vahágis dahje bálvalusa geavaheami eastašuvvamis.

12. Fuomášuhttimat ja váidalusat

Vejolaš fuomášuhttimiid ja váidalusaid galgá álo dahkat ájahalakeahttá njuolga Meahciráđđehussii. Juos dát ii leat vejolaš dahje áššái ii oaččo duhtadahtti čovdosa dahje das laktása buhtadusgáibádus, galgá váidalusa sáddet mánotbaji geažes várrema nohkamis čálalaččat čujuhussii:: Metsähallitus, Asiakaspalaute, PL 94, 01301 Vantaa. Meahciráđđehus várre máhcahagaid gieđahallamii mánotbaji gieđahallanáiggi. 

13. Sierramielalašvuođat ja daid čoavdin

Figgat čoavdit soahpamuša guoskevaš sierramielalašvuođaid oassebeliid gaskasaš ráđđádallamiin. Jos áššehas ja Meahciráđđehus eaba áddehala, sáhttá áššehas leat oktavuođas golaheaddjirávvemii (www.kuluttajaneuvonta.fi).  Áššehas sáhttá háliidettiin doalvut nákku geavaheaddjiváidinlávdegotti gieđahallamii. Maŋimužžan soahpamuššii čuohcci sierramielalašvuođat čovdojuvvojit Nuorta-Uusimaa gearretrievttis.

14. Earát fuomášan veara áššit

Stobuide lea neahttasiidduin dahje muđui almmuhuvvon dihto idjadankapasitehta dahje seaŋgabáikkiid mearri, man badjel ii oaččo mannat. Meahciráđđehus ii leat geatnegas buhttet luonddudiliin, dego divrriin, buovnnjahiin, sáhpániin dahje vuordemeahttun dálkemolsašuddamiin áššehassii vejolaččat boahtán hehttehusa dahje goluid.

Várreneavttut stobuid ja ráhkadusaid

Loga várreneavttut (pdf, 121 kt)