Meahciráđđehusa luondobálvalusaid várren- ja láigostobuid, várrengámmiid, sávnniid, várrendollasajiid, gohttenbáikkiid sihke eará ráhkadusaid várreneavttut 

Fámus 1.2.2017 rájes

Várreneavttut

1. Heiveheapmi

Dát várreneavttut heivehuvvojit áššehasa (láigolažžan) ja Meahciráđđehusa (láigoaddin) gaskasaš soahpamušgaskavuhtii láigočuozáhaga (várren- ja láigostobut, várrengámmet, sávnnit, várrentealtábáikkit, gohttenbáikkit sihke eará báikkit) várremis ja geavaheamis. Várren- ja láigostobuid sihke várrengámmiid várren gehččojuvvojit oktan várremin, vaikke dat guoskkašedje sierra stobuin/ čuozáhagain dáhpáhuvvan idjademiid.
 
Várreneavttut bohtet fápmui dalán várrema dagadettiin ja dat heivehuvvojit áššehasa ja bálvalusfálli gaskasaš soahpamušgaskavuhtii.

2. Dohkkeheapmi

Dahkamiin várrema áššehas nanne leat oahpásmuvvan daid várreneavttuide ja dohkkeha ná guoskevaš várreneavttuid.

3. Várren 

Várrema sáhttá dahkat Meahciráđđehusa áššehasbálvalanbáikkis, telefovnnain, šleađgapoastta bokte dahje internet-várremin. Áššehas galgá leat dievasahkásaš. Áššehasa bargan várren lea čadni.

4. Máksu ja máksineavttut

Olles várren máksojuvvo hávil.

Juos várren dahkko árat go 59 jnd ovdal várrenáiggi álgima, rehkega máksinbeaivi lea 59 jnd ovdal várrenáiggi álgima. Juos várren álgá 59 jnd siste várrenbeaivvis, várrema galgá máksit dalán. Várrenmávssu galgá máksit rehkegii merkejuvvon máksinbeaivve rádjai.

Rehkega fárus áššehas oažžu dieđu čoavdagis sihke eará dárbbašlaš dieđuid.

Hattit sisdollet fámus leahkki árvvulassevearu. Vuoigatvuohta haddenuppástusaide dollojuvvo.

5. Nuppástusat

Nuppástusa várremii galgá bargat jogo čálalaččat (breava, šleađgapoasta) dahje riŋgemiin áššehasbálvalanbáikái rabasáigge. Juos álgovárren nuppástuhtto maŋálgihtii mannuláhkai, Meahciráđđehusas lea vuoigatvuohta bearrat das šaddan nuppástusgollun 13 €/nuppástusgeardi (sis. álv.). Jos áššehas nuppástuhttá várrema unnimustá 60 jándora (2 mánu) ovdal várrema álggu, dalle nuppástus lea goit nuvttá.

Juos rehket ii leat vel máksojuvvon, vejolaš nuppástus várrenmáksui váldo vuhtii rehkegis.

Juos rehket lea máksojuvvon, sáddejuvvo lassirehket lassigoluin. Juos nuppástus geahpeda várrenmávssu ja nuppástus bargojuvvo rehkega máksima maŋŋá badjel 14 jnd ovdal várrema álgima, áššehassii máhcahuvvo badjelmanni submi. Juos várremii lea áigi 14 jnd – 48 dii, áššehassii buhttejuvvo 30 % badjel manni supmis. Juos várrenáigemearrái lea vuollái 48 h, badjelmanni submi ii buhttejuvvo. Vuollái 20 € (sis. álv) máhcahusat eai goittotge dahkko. Máhcahuvvon supmis geahpeduvvojit nuppástusgolut.

Šleađgapoasttain dahkkon nuppástus gehččo leat boahtán dalle, go dat lea Meahciráđđehusa anus áššehasbálvalanbáikki rabasáigge vuostáiváldinrrusttegis dahje diehtovuogádagas nu, ahte sáttadieđu sáhttá giehtadallat. Juos elektrovnnalaš sáttadiehtu lea joavdan rabasáiggi maŋŋá, gehččo ahte nuppástus lea dáhpáhuvvan čuovvovaš beaivve.

6. Eretgeassimat

Eretgeassima galgá dahkat juogo čálalaččat (breava, šleađgapoasta) dahje riŋgemiin áššehasbálvalanbáikái dan rabasáigge. Eretgeassin gehččo leat dáhpáhuvvan dalle, go diehtu šluhttemis lea boahtán Meahciráđđehussii. Šleađgapoasttain dáhpáhuvvan eretgeassin gehččo leat boahtán dalle, go dat lea Meahciráđđehusa anus áššehasbálvalanbáikki rabasáigge vuostáiváldinrusttegis dahje diehtovuogádagas nu, ahte sáttadieđu sáhttá giehtadallat. Juos elektrovnnalaš sáttadiehtu lea joavdan rabasáiggi maŋŋá, gehččo ahte eretgeassin lea dáhpáhuvvan čuovvovaš beaivve.

Várren ii fámohuva automáhtalaččat, juos áššehas guođđá rehkega mávssekeahttá, muhto áššehas galgá álot eretgeassit várrema, man son ii áiggo geavahit. Juos rehket ii leat máksinávžžuhusas fuolakeahttá máksojuvvon, Meahciráđđehusas lea vuoigatvuohta fámohuhttit várrema ja bearrat áššehasas várreneavttuid mieldásaš šluhttengoluid.

Juos várren eretgesso ovdal várrenáiggi álgima áššehasa dahje su lagamučča fáhkkatlaš buozalmasa, dáhpetorpmi dahje jápmindáhpáhusa dihtii, áššehasas lea vuoigatvuohta oažžut ruovttoluotta máksojuvvon várrenmávssu obban nu ahte doaimmahatgolut leat geahpeduvvon. Buozalmasa ja dáhpetorpmi buohta Meahciráđđehussii galgá sáddet doaktárduođaštusa 14 jnd siste eretgeassimis. Juos ovdalis namuhuvvon sivain šluhtten dáhpáhuvvá várrenáiggi, várrenmáksu ii mákso ruovttoluotta.

Juos áššehas eretcealká várrema uhcimustá 60 jnd ovdal várrema álgima, lea šluhtten nuvttá. Juos áššehas eretgeassá várrema vuollái 60 jnd, muhto badjel 14 jnd ovdal várrema álgima, berrojuvvo šluhttengollun 30 % várrema árvvus, muhto uhcimustá 20 € (sis. alv.). Juos áššehas eretgeassá várrema, go várrema álgui lea 14 jnd dahje vuollái, muhto uhcimustá 48 diimmu, gessojuvvo 50 % várrema hattis, muhto uhcimustá 20 € (sis. álv.). Juos áššehas eretgeassá várrema, go várrema álgui lea vuollái 48 diimmu, berrojuvvo olles várrema haddi.

7. Meahciráđđehusas vuoigatvuohta šluhttet várrema

Juos gažaldagas lea duođalaš eastta (force majeure), sáhttá Meahciráđđehus šluhttet várrema. Dalle áššehas oažžu su máksin várrenmávssu ruovttoluotta obban. Eretcelkon várrensoahpamušas áššehassii vejolaččat šaddan eará golut eai goittotge buhttejuvvo. Meahciráđđehusas lea vuoigatvuohta šluhttet várrejumi, juos áššehas ii leat máksán várrenrehkega máksinbeaivve rádjai. Áššehas gártá goittotge máksit várrenrehkega obban.

Meahciráđđehus doallá vuoigatvuođa šluhttet áššehasa várrema, juos namuhuvvon áššehas ii leat ovdal láigočuozáhagaid várremiin čuvvon rávvagiid, mat leat addon láigočuozáhagain orrumiidda, dahje juos namuhuvvon áššehas lea muđui doaibman vuostá láigočuozáhagaid geavaheami guoskevaš soahpamuša.

8. Čoavdagat

Áššehas viežžá čoavdaga máksoguitte vuostá čoavdagiid viežžanbáikkis. Áššehas máhcaha várrejuvvon stobu dahje eará čuozáhaga čoavdaga dakkaviđá várrema nogadettiin, aidalas meahccečuozáhagain maŋimustá vahku siste várrema nohkamis, ožžojuvvon rávvagiid mielde. Čoavdaga máhcatkeahttá guođđimis berrojuvvo čuohte (100) euro (sis. álv) máksu.

9. Orrun čuozáhagas

Áššehasas lea várrenáigge geavahanvuoigatvuohta su várren stobu dahje sávnni dávviriidda sihke várrema mieldásaš oađđensajiide dahje geavhanvuoigatvuohta su várren eará báikái. Áššehasas galgá leat fárustis máksoguite ja stohpovárrennannejupmi, mainna son sáhttá duođaštit várrema ja dan máksima. Áššehas galgá ráhkkanit čájehit várrennannejumi ja máksoguitte Meahciráđđehusa bargiide dahje gohcinvirgeoapmahaččaide.

Stobuin galgá vuhtiiváldit eará stohpogeavaheaddjiid ja dáhkidit buohkaide oađđenráfi dii 23-06. Áššehas vástida iežas beales stobu ja dan šilju čorgatvuođas. Láigočuozáhagain lea gildojuvvon duhpáhastin ja alkoholageavaheapmi mii ráfehuhttá earáid. Biebmoealliid guoskevaš njuolggadusat leat láigočuozáhagaid mielde.  

10. Meahcástan- ja guolástanlobit

Várren- ja láigohanstobu dahje eará dálu láigoheapmi ii vel atte meahcástan- dahje guollebivdovuoigatvuođa (lobi) láigohuvvon báikái dahje dan lahkosis vejolaččat leamen Meahcceráđđehusa meahcástan- dahje guolástanlohpeguvlui. Meahcceráđđehusa guovllus gáibiduvvon meahcástan- dahje guolástanlobiid galgá ÁLO háŋket sierra, omd. eraluvat.fi- neahttasiidduid bokte.

11. Vahágiid buhtten

Áššehas lea geatnegas buhttet Meahciráđđehussii vahága, man son lea dagahan stohpui dahje báikái, dan bođuopmodahkii dahje stobu šiljui sihke vahága, mii Meahciráđđehussii šaddá eará vánddardeaddji gillán vahágis dahje bálvalusa geavaheami eastašuvvamis.

12. Sierramielalašvuođat ja daid čoavdin

Vejolaš váidalusaid galgá álot bargat farggamusat njuolgga Meahciráđđehussii. Juos dat ii leat vejolaš dahje áššái ii ožžojuvvo duhtadahtti čoavddus dahje dasa gullá buhtadangáibádus, galgá váidalusa sáddet mánotbaji siste várrema nohkamis čálalaččat čujuhussii: Meahciráđđehus, Áššehasmáhcahus, PL 94, 01301 Vantaa. Meahciráđđehus várre máhcahagaid gieđahallamii mánotbaji gieđahallanáiggi.  

Soahpamuša guoski sierramielalašvuođat geahččaluvvojit čovdot oassebeliid gaskasaš ráđđádallamiiguin. Juos áššehas ja Meahciráđđehus eai beasa ovttamielalašvuhtii, áššehas sáhttá doalvut riidoášši golaheaddjiváidalanlávdegotti gieđahallamii.

Maŋimuš vejolašvuohtan soahpamuša guoskevaš sierramielalašvuođat čovdojit Vantaa gearretrievttis.

13. Eará fuomášanveara

Stobuide leat neahttasiidduin dahje muđui almmuhuvvon dihto idjadankapasitehta dahjege idjasajiid mearri, man ii oaččo mannat badjel. Meahciráđđehus ii leat geatnegas buhttet luonddudiliin, nugo divrriin, muolddahiin ja sáhpániin dahje vuorddekeahtes dálkenuppástusain áššehassii vejolaččat boahtán hehttehusa dahje goluid.